Už jen dokopat se ke vstávání ve 4 hodiny ráno chtělo velký ranec odhodlání. Stojím na dvoře, nade mnou jiskří hvězdy a auto, které jsem nechal před garáží, se leskne námrazou. Sakra, jestli já se trochu neunáhlil? Rtuť teploměru je pod nulou. Kosa jak z nosa. Startuju motor a seškrabávám námrazu z oken. Když už jsem venku a mám všechno přichystané, tak se přece do postele vracet nebudu. Tmou mířím k Ořechovu. Silnice jsou prázdné, všichni spí.
Zajíždím k okraji lesa, oblékám další vrstvu, rozsvěcuji čelovku a jdu stavět první síť. Jde to docela dobře, dokonce je mi chvíli i teplo. Pouštím nahrávku budníčků a přesunuji se k autu, kde se pouštím do druhé pěvcovky. V půl šesté je nataženo. Škoda, že mi severní obzor kryje les a v místech, kde je mezi stromy mezera, vykukuje rozzářené Brno. Kometu Lemmon nevidím. Ale hvězdy jsou tedy úžasné, ostře jako hroty hřebíků vystupují z naprosto černé oblohy. O údolí Bobravy se střídavě ozývají hlasy dvou výrů, vyšší a nižší. Do auta se mi už nechce. Chodím po okolí, naslouchám a začíná se do mě dávat zima. Naštěstí mám v autě ještě nějaké vrstvy, do kterých se soukám.
Neuvěřitelné, jak je noc už teď, v polovině října dlouhá. První náznak dne přichází až dlouho po šesté hodině, obzor začíná světlat a dvakrát se z pole ozve skřivan. Výři stále houkají. Táhnou severské husy. Někde ze tmy pod hvězdami pokřikují běločelky a husy velké. Pak je zase ticho.
Ptáci se začínají chytat až po sedmé ranní, červenky a několik střízlíků. Vychází slunce a v korunách stromů nade mnou se nahřívají ptáci, konopka, stehlíci, kos a když rozdávám první kroužky, zavadí mi o ucho i hlas cvrčaly. Zvedám dalekohled a jsou tam, dvojice ptáků sedí jen asi 15 metrů daleko na špičce dubu. Jsou to nádherní drozdi. Škoda, že mám na foťáku jen krátké sklo na kroužkované ptáky.
V síti se objevuje strnad obecný, kos, drozd a pak jsou tu králíčci obecní. Obě sítě jsou brzy díky slunci vidět, přesto se do nich občas ještě nějaký pěveček zaplete. Králíčky obecné doplňuje samička králíčka ohnivého a drobný budníček. Kromě králíčků táhnou modřinky. Ve velkém. Co chvíli opouští okraj lesa jejich hejnko, které se vydává ve výšce nad pole. Do sítí naštěstí nejdou. Poslední červenka, koňadra a nepozorný mlynařík z pětičlenného hejnka.
Po ledovém ráno se pod dohledem slunce trhají z polí termické bubliny, které využívají dravci. Balím a zajíždím ještě k mokřadu na kraji dědiny. Vypadá to na krásný den babího léta. To bych mohl odpoledne ještě projet motorku.
odchycené druhy: červenka obecná (8 ex.), střízlík obecný (3 ex.), drozd zpěvný, kos černý, strnad obecný, králíček obecný (7 ex.), králíček ohnivý, sýkora koňadra (5 ex.), pěnice černohlavá, budníček menší, mlynařík dlouhoocasý – 30 ptáků 11 druhů
Skutečný drobek, který se při kroužkování ztrácí v dlani – králíček obecný (Regulus regulus).
Bílá kulička s dlouhým ocáskem – mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus).
