birdwatcher.cz

20.10.2020: Krásné ráno na kraji lesa

Je čas vyzkoušet si naostro své nové odchytové místo nedaleko domu. Vstávám před půl šestou. Venku je tma a rtuť teploměru se drží pěkných sedmi stupňů. Na vysoké obloze pomrkávají hvězdy. Chvilku jedu lesem, než parkuji na kraji louky. Panuje tu ještě hustší tma než v městských ulicích prosvícených lampami. Dole pode mnou svítí Obřany a na protějším kopci poblikává vysílač na Hádech.

Čelovka, tyčky, kufřík s kroužky a na záda baťůžek se sítěmi a pytlíky. Jdu krajem lesa, protože si chci napřed ověřit, zda je myslivecká kazatelna kousek od místa, kde hodlám chytat, prázdná. Kdyby nebyla, jsem připraven vyklidit pozice a nechat to tu střelci. Chvíli svítím do jejích okýnek. Žádná reakce. Super. Rychle stavím osmnáctku v místech, která jsem si včera nachystal. Jde to hladce. Pouštím pod ní nahrávku a jdu si k autu pro stolek a židličku. Boty i nohavice mám mokré od rosy.

Tma nepatrně zřídla. Z lesa se vynořuje nějaká dívčina s čelovkou a pokračuje loukou dolů. Za ní se táhne cigaretový kouř. Je něco po šesté. Stolek a židličku stavím pod nevysoký jasan, abych do jeho větví mohl věšet pytlíky s ptáky. Věřím, že bude co věšet. Natahuji ještě dvanáctku. Se stolkem jsem teď uprostřed mezi sítěmi. Hvězdy se postupně vytrácejí z oblohy a na druhé straně údolí se zhmotňují kontury Hádecké planiny. S řídnoucí tmou začínají v keřích cvakat červenky. Sedím v židličce a sleduji to krásné divadlo přicházejícího dne, které se odehrává nad východním obzorem. Tma se dlouho nechce vzdát.

Ještě za šera vytahuji ze sítí první červenky a střízlíky. Na kroužky mžourám přes brýle, které se mi ale mlží teplým vzduchem vydechovaným do chladného rána. Pak už světla přibývá skokově. V síti se objevují další červenky, kos a pěvuška. Je příjemně, k oběma sítím to mám jen pár metrů. Obloha už je čistě modrá, vane jen mírný vítr a na východě stoupá slunce. Nechytá se toho tolik, abych musel spěchat, dlouhé chvíle se můžu kochat okolím. Králíčci obecní, budníčci menší, modřinky, koňadry a na závěr krásný samec stehlíka. Během dvou hodin od první červenky v síti rozdávám 33 kroužků. Kolem poletují zvědavé sojky, občas nade mnou zakrouží poštolka a ozývají se nejrůznější pěvci – křivky, zvonci, brávníci… Pak vše balím. Je tak akorát, abych se doma rychle převlékl a upaloval do práce. Krásné ráno to bylo. Jestli počasí vydrží, určitě se tu ještě otočím.

Mladá pěvuška modrá (Prunella modularis).

Sameček králíčka obecného (Regulus regulus) s prosvítající oranžovou korunkou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *