birdwatcher.cz

17.-18.10.2020: Osmnáctá noc s osmnáctkou

Po týdnu bez ptáků jsem tak natěšený a nadopovaný očekáváním, že si vyloženě říkám o studenou sprchu. Ale čo už? Pořád je to lepší, než být znuděný a otrávený. Třeba z toho deštivého počasí, které poslední dny panuje.
Ven vyjíždím až za tmy… a do deště. Z asfaltky obvykle ke svému odchytovému místu nějakých sto metrů couvu. Nemám z toho strach, už jsem to několikrát úspěšně absolvoval i za tmy. Tentokrát je ale polní cesta na jednom místě tak rozbahněná, že mi trvá několik minut, než se z té slizké matlanice po zapadnutí zase vyprošťuji. Nedá se nic dělat, k síti budu chodit trochu dál než obvykle. Bohužel stále prší. Nemá smysl zatím roztahovat síť. Čekám a na střechu auta mi bubnuje déšť. A teplota klesá.

Hodinu před půlnocí pršet přestává. Beru cajky a mokrou rozbahněnou trávou čvachtám ke svému průseku, za svitu čelovky roztahuji síť a pod ní pouštím šílený mix sibiřských budníčků.

Noční kontroly jsou prakticky zbytečné. V síti nic není a navíc se zvedá vítr, který všechnu síťovinu pečlivě zahání ke vzdálenějšímu konci sítě. Představa sibiřských rarit uvízlých v síti mě postupně opouští. Naštěstí už neprší, ale teplota dále klesá. Převaluju se na spuštěném sedadle spolujezdce, přes sebe přehozený spacák a z mokrých bot se ani nezouvám. Občas si cucnu z placačky, která už je stabilní součástí mé kroužkovací výzbroje. Pro všechny případy.

Ještě za šera si blíže síti přenáším stolek a židličku. Z keřů se občas ozve cvakání červenky. Těm prvním se daří v síti zachytit až v 6:45. Vítr ale nabírá na síle a další ptáci se od sítě už odrážejí. No jak říkám, potřeboval jsem studenou sprchu, abych trochu vystydl, a té se mi dnešní osmnácté noci s osmnáctkou dostalo. Nade mnou přeletují desítky lindušek lučních a menší skupinky kvíčal. V keřích se ozývají budníčci, ale nemá cenu čekat na zázraky. Balím. Pole, tráva, keře, vše kolem je nacucané deštěm. Tož zase příští rok, milá Zouvalko.

odchycené druhy: červenka obecná (7 ex.), pěnice černohlavá (3 ex.), střízlík obecný (2 ex.), budníček menší (2 ex.), kos černý – 15 ptáků 5 druhů

Už včera jsem dopolední procházku s omladinou směřoval k louce zarostlé keři, která se nachází mezi Lesnou a Obřany v blízkosti zahrádkářské kolonie. Pro ptáky je tu dostupná potrava v podobě bobulí na keřích i semen vysokých suchých zlatobýlů, kterých je kolem spousta. Navíc louka sousedí s lesem.

Po lehkém odpočinku po probdělé noci vyjíždím ven. K louce to mám necelé tři kilometry a až k ní se dá dojet autem. Díky částečně kryté poloze tu na rozdíl od otevřeného terénu Zouvalky skoro nefouká. Chystám si průsek mezi keři, do kterého natahuji svoji starou dobrou osmnáctku. Hned k síti stavím pod keř stolek a židličku.

Je docela pěkně, občas se dokonce odněkud objeví zbloudilý sluneční paprsek. Nad keři přeletují vrabci polní, od lesa se občas odloupne silueta strakapouda velkého, žluny zelené nebo datla a mezi keři jsou slyšet sýkory, občasný stehlík nebo budníček. Řekl bych, že si tu brzy vyzkouším ranní rozlet. Pro jistotu chystám ještě jeden kratší průsek pro dvanáctku.

Sedím v křesílku pod keřem, užívám si poklidné časné odpoledne a občas dám i nějaký ten kroužek. V síti se objevují oba naši králíčci, budníček menší, koňadry a štípačka modřinka. Jsem spokojený, vypadá to tu nadějně a hlavně to mám za humny.

Samička králíčka obecného (Regulus regulus).

A sameček králíčka ohnivého (Regulus ignicapilla).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *