birdwatcher.cz

100.000

Někdy v roce 1999 mě napadlo, že by nebylo špatné mít vlastní webové stránky. Moje znalosti o této problematice byly nulové, ale stačilo si osvojit několik základních html příkazů a jejich velice jednoduchá podoba byla na světě. Psal jsem je přímo v poznámkovém bloku a jejich vylepšení přicházela jen velice sporadicky a o jejich účelnosti by se dalo mnohdy pochybovat. Byl jsem třeba rád, když mi při jejich otevření hrála melodie. Jak jinak se ale učit novým věcem? Tyto stránky jsem tehdy umístil na server angelfire.com, který poskytoval webhosting zdarma a k tomu mi nabídl velkorysých 10 MB volného prostoru. Návštěvnost jsem si zajišťoval sám. Jen zřídka se našel náhodný návštěvník, který se nejspíš uklikl a překvapivě se dostal kamsi na „dódinovy pagesy“, jak jsem své dílko nazval.

Tehdy se mé stránky točily kolem paraglidingu, kterému jsem se věnoval, kolem cestování, díky kterému jsem utíkal za hranice všednodennosti a kolem literatury, kterou jsem miloval. Měly temnou barvu a odrážely hledání vlastního já, vzpouru proti konvencím, zkrátka v nich musela být patrná ta revolta mladých let. Za těch asi sedm let existence nasbíraly něco přes 5.000 návštěv.

Zlom přišel s Kristovými lety. Nehoda, kterou jsem zázrakem přežil, zklidnění, uspořádání životních hodnot a návrat ke koníčku, který mi vyplňoval roky studií na gymnáziu a na vysoké škole. Na webu reflektujícím převážně mé koníčky se tehdy prvně objevily i stránky s názvem „ornitologie“ a „digiscoping“. Moc informací na nich nebylo. Jen něco málo o metodě fotografování, kterou jsem nedávno objevil – digitálním kompaktem přes stativový dalekohled, pár poznámek k výbavě, kterou používám, něco o lokalitách, které navštěvuji a o cestách za ptactvem, které jsme s manželkou Pepem podnikli.

Teprve začátkem roku 2006 mě napadlo založit čistě birdwatcherské stránky. Vzpomněl jsem si na své ornitologické začátky, na chronický nedostatek informací a na hlad, který jsem po nich měl. V této souvislosti mi na mysli vytanul citát mého „učitele“ E. T. Setona: „Protože jsem poznal trýzeň žízně, vyhloubil jsem studnu, aby i jiní z ní mohli pít“, který jsem umístil do hlavičky nově vznikajících stránek a který tam zůstal až do dnes. Novému webu jsem dal nový název DodinArt a umístil jsem ho na novou adresu serveru ic.cz, který zdarma nabízel 250 MB volného prostoru.

Témat, která by měl podobně zaměřený web postihnout, by bylo hodně. Osobně jsem dal prostor těm, která osloví hlavně začínajícího ornitologa, který sbírá zkušenosti, učí se a hledá inspiraci. Proto vznikla sekce deníky z cest, ve které zveřejňuji deníky ze svých cest za birdwatchingem a rubrika ptactvo ve světě, kde se snažím stručnou formou hlavně na základě překladu zahraniční literatury vyzobat to nejzajímavější, s čím se našinec může setkat při cestách za ptactvem do zahraničí. Později přibyla pro mě nejživější část, kterou je fotozápisník, do kterého vkládám aktuální fotografie s doprovodným textem přibližující mé vlastní zajímavé okamžiky z terénu.

Web jsem záhy zaregistroval na TOPlistu, abych zjistil, jestli má jeho existence nějakou odezvu a jestli stojí za to v jeho tvorbě pokračovat. Byl jsem spokojen. Těsně po jeho registraci se jeho návštěvnost pohybovala od 30 do 50 lidí za den (leden 2007) a postupně narůstala. S rostoucí návštěvností jsem hledal vyhovující design webu a často jeho podobu měnil. Nadále jsem zůstal věrný obyčejnému kódu HTML a poznámkovému bloku, ve kterém jsem jej editoval. Ke konci roku 2007 už mi počítadlo ukazovalo přes sto návštěv za den.

Web jsem rozhojňoval i v roce 2008, vkládal jsem nové fotografie, doplňoval jednotlivé sekce a aktualizoval příspěvky i několikrát za týden. Řekl bych, že právě tato pravidelnost a přísun nových informací si našly své čtenáře. Křivky návštěvnosti nadále stoupaly a zajímavým způsobem kolísaly v průběhu roku. Mohl jsem z nich vyčíst, kdy začíná terénní sezóna a kdy končí, kdy se do terénu kvůli špatnému počasí nikdo nehrne a kdy naopak každý ornitolog tráví doma u počítače jen minimum času. Za dva roky a dva měsíce se počítadlo návštěv nebezpečně přiblížilo hodnotě 100.000. Nevím, kdo z Vás bude tím jubilejním stotisícím, ale poděkovat bych chtěl nejen jemu, ale i každému z vás, anonymních návštěvníků za přízeň, kterou webu DodinArt věnujete. Tím, že sem chodíte, mi dáváte najevo, že existence tohoto čistě amatérského webu zaměřeného na birdwatching má své opodstatnění a někomu snad slouží i jako ta zamýšlená studna informací, ke které se chodí napít.

PS: Někdy v průběhu tohoto týdne se u nás doma ozve výstřel šampaňského, na které se Pepe už teď nedočkavě těší. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *