birdwatcher.cz

15.-16.9.2018: Černohlávci a červenky

Vracíme se z výletu do Podyjí. Na kolech jsme si zajeli k Novému Hrádku. Kluci jsou nadšení jeho zříceninou i nádherným výhledem na meadry řeky Dyje. Všichni jsme pak nadšení množstvím hub, které teď po dešti rostou všude. Lesy jsou jich plné. Potkáváme houbaře s přeplněnými koši a bundami svázanými do improvizovaných vaků, ze kterých všude trčí gigantické klobouky hřibů a bedlí. Sbíráme přímo z kol pár kousků na praženici. Papec u stánku u rybníka v Podmolí a jede se domů.

Včerejší noc jsem nikde nebyl a je jaksi logické, že poté, co nechávám rodinku doma a nakládám kufr se sítěmi a kroužky, pokračuji do polí pod Vyškovem. Jsem tu zase po týdnu a jsem zvědavý, co dnešní noc u sítí přinese. Na drátech elektrického vedení hlasitě sněmují špačci a když dokončuji natahování pěvcovky, náhle se ozve hukot a šustění křídel a oblohu na chvíli přikrývá mrak špaččích těl.  Letí od severu, odhadem snad 15-20 tisíc ptáků. Zkouším si představit tu obrovskou masu táhnoucích holubů stěhovavých v Severní Americe, kteří při přeletech svým počtem dokázali na dlouhé hodiny zastínit slunce. Byl to snad nejhojnější pták na světě, než ho člověk vyhubil. Do jednoho. Těchhle špačků je vlastně jen pár, přesto je to fascinující podívaná.

Ochlazuje se, ubývá světla a nad polem se objevují hvízdající netopýři rezaví s batmanovskými siluetami hlav. Pozoruji spektakulární západ slunce a ze sítě přináším dva černohlávky a červenku. Pak už se rychle stmívá. V půl osmé už jsou vidět hvězdy. Sítě zplihle visí. Padá rosa.

Od půlnoci mi noc zpříjemňuje podzimní mix táhnoucích druhů, který hraji pod sítí. Má necelé dvě minuty a stále se opakuje. Ve tři přináším první noční dvojici černohlávků. Pak dlouho nic. Asi to bude bída, říkám si, když něco po páté přešlapuji u pěvcovky a čekám, jestli do ní něco nevlétne. Až do šesti ráno jsou to jen další tři černohlávci. Pak se ozve v keřích cvakání červenek. Některé se zastaví kousek před sítí, jiné se odrazí a letí jinam. Během půl hodinky se jich 12 chytá. Mezi nimi i pták, kterého jsem tu kroužkoval před měsícem. Postupně se rozednívá. Východní obzor se barví do červena. Od půl sedmé už červenky slyšet není. Teď už se chytají hlavně pěnice černohlavé. Naprostou většinu překvapivě tvoří mladí samci. Přesně jako před týdnem. K nim nějaká ta slavíkovka, pěnice hnědokřídlá a rákosník proužkovaný. Tím nejhezčím je mladý bramborníček hnědý. Po osmé hodině se pochlapil i Arnošt a nalákal do dravcovky mladého samce poštolky. Ještě nějaký ten černohlávek a v devět už se nechytá nic. Svůj kousek hliníku s kódem dostalo padesát ptáků. To skutečně není tak špatné na jednu osmnáctimetrovou síť.

Sluneční paprsky se konečně dostávají až ke mně. Suším věci a svlékám vrstvy oblečení. Den teprve začíná.

odchycené druhy: pěnice černohlavá (29 ex.), pěnice slavíková (2 ex.), pěnice hnědokřídlá, červenka obecná (15 ex., 1 retrap), rákosník proužkovaný (2 ex.), bramborníček hnědý, poštolka obecná – 51 ptáků 7 druhů

Mladý samec poštolky obecné (Falco tinnunculus), kterého vyprovokoval plastový Arnošt k útoku.

Mladý bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) jako jediný zareagoval na nahrávku svého druhu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *