birdwatcher.cz

4.- 5.9.2017: Chytání lelků

Táhnou lelci, jak napovídají odchyty na Červenohorském sedle v Jeseníkách. Proč to tedy po roce zase nezkusit. Vloni jsem vyrazil zhruba v polovině září na jedno svažité políčko u Líšně obklopené ze tří stran lesem. Chytil jsem tehdy dva lelky (své úplně první), z nichž jeden měl dokonce švédský kroužek. O několik dní později, po změně počasí, jsem vyrazil opět, ale s nulovým výsledkem. Uvidíme, jak to dopadne tentokrát.

Po několika dnech má být poměrně klidná noc bez deště a prudkého větru. O víkendu jsem se díky vytrvalému dešti vůbec za ptáky nedostal. Beru tedy Molendu, dvě bahňákovky a vyrážím na kraj Brna. Porosty na jedné straně louky jsou těženy a celá její plocha se teď odkryla do širokého okolí. Čekám, až chlapík s traktorem přestane srovnávat vytěžené klády a odjede, a pak se jako myška prosmýknu kolem a parkuji u lesa poblíž nejvýše položeného okraje louky. Ta je zarostlá asi třiceticentimetrovým býlím, které hořkosladce voní a ze kterého vyletují strnadi obecní. Obloha je téměř čistá. Vytahuji tyče a stavím dvě sítě do tvaru hodně otevřeného písmene V. Jsem hotov kolem šesté večer. Sedám na židličku, otevírám lahev shirazu a kochám se okolím. Nade mnou čas od času přelétne skupinka brávníků a z lesa se ozývá podrážděný hlas šoupálka dlouhoprstého, který tak dobře znám z jarních odchytů v rámci projektu RAS. Světla valem ubývá, vítr utichá a vzduch chládne. V osm už je šero. Jdu pustit mix lelčích hlasů, které zaplňují celé okolí. Netrvá to dlouho a nad stromy vykvétá měsíc. S tím jsem tedy nepočítal. K úplňku mu moc nechybí, a pokud ho nepřekryjí cáry mraků, bude svítit jako žárovka. Když se jdu o půlhodinu později podívat k sítím, překvapuje mě, že v nich visí hned dva lelci lesní.  Oba jsou to mladí ptáci.

Teplota dál klesá a měsíc osvítil louku i les kolem. Při následujících kontrolách nemusím ani zapínat čelovku. Dalšího lelka nalézám v půl druhé. Padá rosa. Vždy si krátce zdřímnu a už zase musím opustit vyhřátý spacák. Z lesa křičí mladý puštík. Ráno se rozednívá pomalounku. V půl šesté naposledy kontroluji sítě před sbalením. Jsou v nich další dva lelci. Jedním z nich je dokonce krásný dospělý samec. V takovou nadílku jsem opravdu nedoufal. Ptákům dávám kroužek, měřím je, vážím a pouštím do ranního šera. Do práce to stíhám úplně v pohodě. Dokonce jsem tu ještě dříve, než někteří kolegové. 🙂

Dospělý samec lelka lesního (Caprimulgus europaeus).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *