birdwatcher.cz

Laura Erickson: Seznamte děti s ptáky

(překlad z knihy Good Birders Don’t Wear White: 50 Tips From North America’s Top Birders)

Čím to je, že ptáci tak okouzlují děti? Lidský zrak a sluch přitahují barvy, zvuky a pohyby. Nádherné opeření, krásný zpěv a elegantní let zaujmou pozornost každého, opeřence i člověka. Ptáci jsou mnohem menší než lidé a i tomu nejdrobnějšímu dítku připadají velice zranitelní. Dokáží vytesat dutinu do toho nejtvrdšího stromu, ale umí také splést měkoučké a velice komplikované hnízdo. Ovládají vzdušný prostor i vodní hladinu, ale dokážou i hopsat a běhat po pevné zemi. Ptáci jsou velice proměnliví. Silueta červenky se zcela změní rozevřením křídel. Plovavá kachna se od potápivé moc neliší, ale když zamává křídly a prudce vystartuje k letu, pak jde o úplně jiné zvíře.

My dospělí často předpokládáme, že děti potřebují „vhodné“ knihy a nutíme jim zjednodušené určovací příručky. Terénní klíč se zářivými kresbami a jasnými mapkami areálu rozšíření pro ně ale představuje mnohem více než pouhý určovací klíč. Jde totiž o lákadlo dozvědět se o ptácích více. Když jsem někdy ve svých třiadvaceti letech otevřela svůj první určovací klíč, byla jsem konečně schopna identifikovat potápky západní, které jsem po dlouhá léta vídala v televizních reklamách na pořad Wild Kingdom. Od páté třídy, kdy jsem četla knihu Bílý Tesák, jsem byla také fascinována slovem bělokur – prvním loveckým úspěchem Bílého Tesáka byla chutná kuřata bělokura a jejich matka. Teď konečně vím, jak bělokur vypadá. Moje nová terénní příručka přinesla také rozluštění jedné záhady z mého raného dětství. Jednoho rána jsem vyhlédla ze svého dětského pokoje, abych na javoru za oknem spatřila duhový gejzír drobných ptáčků, ve kterém se třpytila oslnivě žlutá, sytě modrá, světle zelená, zářivě oranžová, lékořicově černá a leskle bílá. Každou z těch barev zářil jiný pták. Moje matka mi řekla, že to museli někomu ulétnout kanárci, ale tito ptáci vypadali mnohem barevněji a zářivěji. Když jsem jako dospělá otevřela určovací klíč v části věnované lesňáčkovitým, zjistila jsem, že jsou to přesně ti ptáci, které mám tak nesmazatelně vryty ve své paměti.

Jedním z nejlepších dárků, které může dospělý dát dítěti, je mapa světa s hvězdičkou vyznačující místo, kde bydlí. Mnoho dětí má příbuzné žijící na jiných místech. Zvýrazněte mu je také hvězdičkami. Když vyrazíte na výlet, zaznamenávejte svoji trasu do mapy. Kousek po kousku tak poskytnete dítěti srozumitelný a jasný obraz Země a pomůžete mu pochopit souvislosti týkající se přírody a zeměpisu. Když sebou vezmete dítě do ZOO, upozorněte ho na mapky rozšíření u jednotlivých druhů zvířat a objasněte mu, jak kdesi ve světě žijí ve volné přírodě tukani, pštrosi a tučňáci, ale i červenky, kardinálové a sojky chocholaté. Pak se nestane, aby dítě ve věku, kdy by mohlo nastoupit na vysokou školu, přemýšlelo o ptácích jen jako o „zvířatech ze ZOO“, jak to bylo u mě.

Měli byste dětem koupit dalekohled? Myslím, že dokud nechodí alespoň do třetí třídy, tak ne. Nechcete přece dětskou pozornost odvádět od zpívajících červenek a kejhajících kachen obezřetným pozorováním svého okolí s optikou na očích. Dětské oči jsou všímavější než vaše a umožňují jim vidět překvapivé množství detailů. Malé děti se rády porovnávají s dospělými. Než jim kupovat levný plastový dalekohled, přes který vidí rozmazaně ještě dřív, než se poškrábe a rozostří několika údery, vhodnější je vybavit je páskou slepenými tubami od toaletního papíru s tkaničkou od bot k zavěšení kolem krku. Dalekohled plní dvě funkce. Nejen, že zvětšuje, ale poskytuje tzv. „tunelový pohled“ tím, že zaostříme na určitou věc bez toho, abychom se nechali rozptylovat jejím okolím. Lepenkový dalekohled plní tuto funkci perfektně. Když dítě dospěje do věku vhodného pro skutečný dalekohled, začněte se sedmi nebo osminásobným zvětšením. Takový dalekohled poskytuje širší zorné pole než při desetinásobném zvětšení a za soumraku a šera dává více světla. Ujistěte se, že jde o dalekohled vodotěsný, odolný vůči nárazu a že má krytky proti dešti – připomínejte dětem, aby krytky dávaly na okuláry vždy před tím, než se pustí do jídla nebo pití. Očnice by měly jít zasunout pro ty, kteří nosí brýle a vysunout pro ty, kteří je nepotřebují. Pomozte dětem nastavit rozestup okulárů tak, aby odpovídal vzdálenosti mezi jejich očima a aby neviděli jen potemnělý obraz. Nakonec, když jim vysvětlujete, jak pracovat s dalekohledem, naučte je, jak najít pozorovaný objekt v zorném poli poté, co si dalekohled přiložíte k očím. Učte je této dovednosti nejprve na větších nápisech, stromech a nehybných objektech.

Když vezmete malé děti na ptáčkařskou procházku, mějte oči a srdce otevřené všemu, co je zajímá, ne tomu, co si myslíte, že by je mohlo zajímat. Vaše srdce může bít vzrušením při pozorování prvního lesňáčka šedohřbetého, který byl kdy zastižen ve vaší zemi, zatímco váš čtyřletý kolega ostří na samce vlhovce předvádějícího se samici, který rozevírá svá křídla, předklání se a vyluzuje rozkošně průzračné vrzavé zvuky. Můžete být u vytržení ze vzdáleného hvízdáka eurasijského v hejnu táhnoucích kachen, zatímco dítě vedle vás je nadšeno z toho, jak nádherně se leskne hlava blízkého samce kachny divoké a mění přitom odstín od zelené přes fialovou zpět k zelené.

Jestliže je ptáčkaření uloženo ve vaší DNA, jde zřejmě o somatickou mutaci, nikoli o vlastnost, kterou dědíte po svých rodičích. Jednou za čas se zaníceným birderům narodí dítě-birder, ale mnohem častěji je zájem o ptáky v dítěti zažehnut prarodiči, učiteli nebo jinými dospělými než rodiči. U několika z mých studentů se zájem o ptáky stal jejich celoživotní vášní, ale žádné z mých třech dítek se odškrtávačem ptačích druhů nestalo, i když je ptáci zajímají. Nejsem si jista, zda jsem je do toho namočila já nebo zda se jednoduše rozhodli vytvořit si svoji vlastní identitu provozováním koníčků a zájmů bez ohledu na ty moje. Z hloubi své duše sice mohu věřit, že bez odškrtávání ptačích druhů se žít nedá, ale mnohem důležitější než sestavování seznamů ptáků, je porozumění a ochrana přírody v její bohatosti a rozmanitosti, kterou jí dává naše planeta. Když budete tohle sdílet s dětmi, dáte jim celý svět.


LAURA ERICKSON hostuje v oblíbeném rozhlasovém pořadu For the Birds a pracuje jako ornitolog pro internetový portál Binoculars.com. Pravidelně přispívá na BirderBlog.com a je autorem publikace 101 Ways to Help Birds: An Uncommon Guide (101 způsobů jak pomoci ptákům: neobvyklý průvodce) a Sharing the Wonder of Birds with Kids (Jak se s dětmi podělit o zázraky v ptačí říši). Žije v Duluth, v Minnesotě.

Laura Erickson. Zdroj: http://www.lauraerickson.com (autor: Marie Nitke)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *