birdwatcher.cz

Pete Dunne: Kdy a kde při pozorování ptáků

(překlad z knihy Good Birders Still Don’t Wear White: Passionate Birders Share the Joys of Watching Birds)

Nejvíce mám na pozorování ptáků rád to, že je můžu vidět v jejich přirozeném prostředí. Když pak vím kdy a kam jít, mám i větší šanci zaznamenat jejich druhovou rozmanitost. A právě tohle je jedním z největších rozdílů mezi zkušeným birderem a začátečníkem: nikoli určovací schopnosti, ale orientace v čase a prostředí.

Abych byl konkrétnější, tak zkušení birdeři vědí, kdy a kam jít, aby využili možností, které jim dávají změny v rozšíření ptáků během roku a dokáží určit takové počasí, které jim napoví, na jakou lokalitu nebo ptačí druhy se zaměřit. Vybaveni těmito znalostmi mohou naplánovat víkendový výjezd do terénu mnohem efektivněji. Začátečníci jednoduše vyrážejí znovu a znovu na oblíbenou lokalitu s tím, že jsou vděční za druhy, které najdou, ale bez povědomí kauzality okolností, které mají vliv na to, kde a kdy se ptáci nacházejí.

Zkušenosti birdery naučily, že hledání hnízdících lesních pěvců bývá uprostřed léta poměrně neproduktivní. Většina ptáků je stále na svých hnízdních okrscích, neshromažďují se ve větších počtech, ani se volně nepohybují. Obvykle jsou zticha, nezpívají a obtížně se hledají. Vprostřed léta se namísto toho řada zkušených ptáčkařů soustředí na bahňáky pohybující se jižním směrem, které přitahují místní travnaté farmy, odkalovací nádrže čistíren odpadních vod a nádrže lemované bahnitými břehy. Zkušení birdeři také vědí, že studené fronty přecházející uprostřed léta uspíší pohyb bahňáků jižním směrem.

Náhlý výskyt ptáků může ovlivnit řada dalších okolností.

  • Sucho panující v oblasti obvyklého hnízdního areálu určitého druhu. Například sucha panující na jihovýchodě Spojených států mohou donutit brodivé, jako jsou nesyt americký nebo ibis bílý, aby nasedli na Gumbo Express teplých letních větrů proudících od severu a vydali se hledat potravu na otevřené vodní plochy.
  • Bouře, které jsou přírodním obdobou „úklidu paluby“. Stěna deště dokáže v době migrace zastavit táhnoucí ptáky a donutí je hledat útočiště v nejbližším příhodném prostředí.
  • Déšť. Táhnoucí pěvci zaskočení deštěm zaplavují lesy; kachny a další vodní druhy ptáků se náhle objevují na jezerech ve vnitrozemí.
  • Hurikány, což jsou přátelé birderů na východním pobřeží USA, transportují v oku bouře vzácné tropické (obvykle mořské) druhy a vykládají je na vnitrozemských jezerech v místech, kde oko bouře přechází přes pevninu.

Jak se tedy nezkušený ptáčkař naučí kam a kdy vyrážet na ptáky? Zřejmou odpovědí je, prostřednictvím zkušeností.

Začátečníci si ovšem tento proces získávání vlastních zkušeností mohou zkrátit tím, že se obrátí k veřejně přístupné databázi místní birderské komunity. Připojte se k místnímu ornitologickému klubu a naslouchejte moudrým radám kmenových stařešinů, kteří to všechno absolvovali už před vámi, věnujte pozornost mladým rafanům, kteří to dělají teď znovu, s energií a nadšením. Připojte se k exkurzím organizovaným těmito kluby – a můžete se vsadit, že jsou načasovány a naplánovány přesně tak, aby využily těch nejlepších ptáčkařských příležitostí, které vám daná oblast a roční období mohou nabídnout. Stejné sezónní nastavení bude mít i kalendář exkurzí každé místní přírodovědné stanice.

Podobné to bude i s ptáčkařským sloupkem místních novin nebo nabídkou víkendových exkurzí vašeho oblíbeného místního bloggera. Spisovatelé jsou vždy upnuti ke konkrétním tématům. Nejvíce jich náleží k osvědčenému vzorci pokus omyl ve vztahu ke kalendáři. Když máme duben, spisovatel se zaměří na „Vlny neotropických migrantů – kdy a kde je hledat“. Pokud je září a vy žijete v Nové Anglii, pak budou tématem táhnoucí káně širokokřídlé a tipy, kde najít místo vhodné k pozorování 10000 přeletujících ptáků. Když je červenec a vy žijete v jihovýchodní Arizoně, tématem bude, kteří mexičtí kolibříci přilétají ke krmítkům a jaká ta krmítka musí být. V listopadu bude pro ty, kteří žijí v Kalifornii tématem, jak nalézt táhnoucí lesňáčky v pouštních oázách ve vašem okolí.

Samozřejmě, že když se věnujete jen ptákům svého okolí, týden za týdnem, pak je všechno úplně v pořádku. Dělám to také tak. Birdwatching je víc než jen prohledávání nejrůznějších míst kvůli vzácným opeřencům. Můžete se při něm naučit mnohému o příčinách a následcích ve vztahu mezi ptáky, počasím a ročním obdobím, a to prostým pozorováním vašich oblíbenců v okolí vašeho domu. Zjistíte, kdy přilétají a odlétají, čím se krmí v různých částech roku a které další druhy je doprovázejí, což je všechno velice zajímavé a zaslouží si vaši pozornost. Sice vám to nemusí vynést cenu vašeho ornitologického klubu za nejdelší seznam pozorovaných ptáků, ale jde o dokonalý způsob, jak si ptáky užít.

A kdoví, možná projde oko hurikánu přímo nad vaší domovskou lokalitou. Nebyli byste nadšeni, kdybyste se pak na klubovém večírku mohli blýsknout fotografiemi vašeho banakita jamajského? Doporučuji vám ale, abyste před tím, než zmizí, zveřejnili jeho pozorování i s fotografiemi. Mnozí birdeři se dívají podezíravě na místní pozorování rarit zveřejněná s odstupem času a jako začínající pozorovatel si budete chtít zachovat přízeň svého klubu.

TIPY k hledání ptáků

  • V prvé řadě musíte být tam, kde jsou ptáci. Jděte ven. Dobrým plánům, které se nikdy neuskuteční, se říká promarněné příležitosti.
  • Za druhé, používejte dalekohled, který je uzpůsoben pozorování ptáků – dalekohled s širokým zorným polem, s dostatečnou hloubkou ostrosti, rychlým ostřením a samozřejmě s kvalitní optikou. Nikdo, kdo si pořídil kvalitní dalekohled, toho nikdy nelitoval.

PETE DUNNE propadl přírodě už jako dítě a více než čtyřicet let se věnuje dravcům. Je autorem patnácti knih a bezpočtu článků zveřejněných v časopisech a novinách. Byl zakládajícím ředitelem Cape May Bird Observatory a nyní vykonává pozici ambasadora organizace New Jersey Audubon.

Pete Dunne. Zdroj: https://en.wikipedia.org/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *