birdwatcher.cz

Určování ptáků – barevné znaky

(doplněný překlad Birding Basics z webu The Cornell Lab of Ornithology)

Každého ptáka, kterého pozorujete, najdete vyobrazeného někde ve svém terénním klíči. Zaměřte se na výrazné znaky v jeho opeření, namísto porovnávání každého jeho jednotlivého pírka.

Obraz – a stačí jen letmý pohled – může být popsán tisíci slovy. Jakmile si všimnete nějakého ptáka, tak první, co vaše oči nejdříve zaregistrují, je celkový vjem složený ze světel a stínů. Teprve když to světelné podmínky dovolí, tak zaznamenají také jeho hlavní barvy. To je základ, na kterém můžete postavit svoji identifikaci.

Využijte těchto letmo zaregistrovaných znaků k prvnímu odhadu, o jaký druh se jedná, i když zahlédnete jen záblesk ptáka přeletujícího přes pěšinu, který okamžitě mizí v hustém podrostu. Poté, když bude pozorovaný jedinec spolupracovat a znovu se vám ukáže, už budete vědět, na co dalšího se rychle zaměřit, abyste svoje určení potvrdili.

Sedíte třeba na zahradě a kolem vás proletí pěvec s výraznou dvojicí bílých pásek přes křídla. Stačí si pak všimnout, že hlava měla šedomodrý týl a tváře byly do oranžova, stejně jako spodina těla a máte jasno – jde o pěnkavu obecnou. Jiný pěvec vám při odletu ukáže jen rezavý ocas a kostřec. Zbytek těla je nevýrazně šedý. Už tohle vám postačí k identifikaci rehka domácího. Barevné znaky jsou velice dobrým vodítkem například u bahňáků. Stačí se zaměřit na pásky v křídlech, zbarvení ocasu a kostřece při letu a základní orientace v pozorovaném druhu je opět snazší.

Někteří ptáci mají jen velice nenápadné rozdíly v určitých znacích. Naučte se je zachytit. Ovšem ne tím, že začnete jejich hledáním dřív, než budete hotovi se základními znaky, které vám napoví, k jaké skupině ptáků pozorovaný jedinec může patřit. Cvičte se v tom, jak si všimnout určovacích znaků na světle a ve stínu, jak posoudit jejich výraznost a jak se vypořádat s jejich proměnlivou barevností.

Světlo a stín

Když se pokoušíte určit neznámého jedince, zaměřte se nejprve na základní barevné znaky namísto toho, abyste porovnávali každý jeho detail s obrázkem v určovacím klíči. Nezapomeňte na to, že ptáci pelichají a jejich opeření se opotřebovává. Výraznost znaků se mění s věkem a kondicí pozorovaného jedince. Na vnímání barev v opeření má velký vliv světlo, ve kterém se pták nachází a barevné pozadí pozorovaného jedince. Barevný odstín, který naše oko vnímá, se může lišit s denní dobou, kdy ranní a večerní slunce přidává teplý nádech; s polohou slunce, kdy nejlepší je k pozorování slunce za zády nebo mírně z boku; a s počasím – rozdílně vnímáme tu samou barvu za slunečného počasí a pod zamračenou deštivou oblohou.

Na velkou vzdálenost a při velmi krátkém pozorování se zdají být barvy bledé a my vnímáme jen světla a stíny. I to nám pomůže v osvojení základních identifikačních znaků, které mohou být dány umístěním světlé a tmavé na těle opeřence. Například chocholačka je tmavá kachna s bílými boky. Lžičák působí naopak světle s tmavými boky. Mnohé druhy jsou tmavé shora a světlé vespod, což je velice častá kombinace v živočišné říši, která poskytuje danému druhu maskování před predátorem. Obrácením tohoto vzoru získáme velice nápadného ptáka jako je třeba špaček růžový.

Některé druhy na sebe upozorní tím, že mají výrazně světlé barevné znaky na nápadných částech těla – například hohol s bílou skvrnou za zobákem, samec konipasa citronového s čistě žlutou hlavou nebo kos horský s bílou náprsenkou. Jiné charakterizují bílá pole v křídlech patrná za letu – sněhule severní, straka obecná.

U těchto druhů převládají na těle dvě barvy – bílá a černá. Přesto je rozmístění bílých a tmavých ploch pro všechny typické a nezaměnitelné. Zleva tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta), čejka chocholatá (Vanellus vanellus) a pisila čáponohá (Himantopus himantopus).

Výraznost a nenápadnost

Existují nenápadné ptačí druhy, které se ve vaší terénní určovací příručce vyskytují bok po boku, a zdá se, že díky úplně stejným znakům se nedají odlišit. Zkušený birder dokáže najít záchytné body, které mu v determinaci pomohou – všimne si jak výrazné či nenápadné jsou jejich zdánlivě stejné znaky. Tyto rozdíly dokáže trénované oko najít. Chce to trénink.

Vezměme si kupříkladu zimní pozorování konopky žlutozobé, která se velice podobá konopce obecné. Ve velikosti, proporcích a základních znacích jsou si stejné – zkrátka dva pěnkavovití ptáci s převládajícími odstíny hnědé a okrové na těle. Zaměřme se na výraznost jednotlivých znaků. Prvním je výrazné tmavé podélné skvrnění na pláštíku konopky žlutozobé. Konopka obecná je v těchto místech víceméně jednolitě hnědá. Stejně tak má konopka žlutozobá výraznější podélné skvrnění na hrudi a bocích, které je na okrovém podkladu. Skvrnění konopky obecné je méně výrazné, není tak tmavé a rozpité, větší plocha břicha je víceméně bílá. Hrdlo má konopka žlutozobá bez skvrn a jen čistě okrové. Konopka obecná má hrdlo podélně hnědě skvrnité na šedobílém podkladu. To jsou jen základní znaky odlišující dva podobné druhy jen podle výraznosti stejných barevných znaků. Podobně bychom mohli hledat odlišnosti mezi čečetkou tmavou, zimní a bělavou nebo mezi linduškou luční a lesní. Jen co získáte praxi, tak vám mohou být tyto nenápadné odlišnosti velice nápomocné.

Dvojice druhů, u kterých se musíme zaměřit na výraznost obdobných znaků:
nahoře vlevo je konopka obecná (Carduelis cannabina) a vpravo konopka žlutozobá (Carduelis flavirostris)
dole vlevo je linduška luční (Anthus pratensis) a vpravo linduška lesní (Anthus trivialis)Zdroj: Svensson, L., Grant, P., Mullarney K.&Zetterström, D., 2004: BIrds of Europe. Princeton University Press, Princeton.

Výrazná barva

Někteří ptáci září tak neuvěřitelnými a charakteristickými barvami, že se dají zařadit téměř okamžitě. Určení těchto druhů je pro ornitologa rozkoší – zářivě žlutočerný samec žluvy hajní, černobílý tenkozobec opačný, jespák bojovný se zdobným límcem, smaragdově zářící ledňáček říční, slavík modráček s modrou náprsenkou, hýl obecný s oranžovou spodinou těla nebo červenka s cihlově červenou náprsenkou.

Existence podobně zbarvených ptáků je vysoko na seznamu důvodů, proč mnozí z nás s birdwatchingem začali – asi není nutné je jmenovat. Určení je pak téměř okamžité a my se můžeme v klidu posadit a kochat se tím nádherným pohledem.

Dvojice ptáků, která je díky nezaměnitelné kombinaci výrazných barevných znaků snadno k určení – vlha pestrá (Merops apiaster) a bramborníček černohlavý (Saxicola torquatus).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *