birdwatcher.cz

Určování ptáků – velikost a tvar

(doplněný překlad Birding Basics z webu The Cornell Lab of Ornithology)

V předchozím textu bylo řečeno, že nejlepším způsobem jak začít s určováním ptáků, je naučit se nejdříve odhadnout, k jaké skupině ptáků námi pozorovaný opeřenec patří. Tělesná konstituce každého druhu odpovídá způsobu jeho života. Přitom není nutné vidět vše. Každá část ptačího těla zachycená v terénu nám může napovědět, s kým máme tu čest.

Jedním z nejmocnějších nástrojů terénní determinace je kombinace velikosti a tvaru. I když naši pozornost může upoutat nádherné zbarvení nebo neobvyklé chování, když máme přesně pozorovaného jedince určit, tak nám dává velikost a tvar zásadní informace, které bychom měli zkontrolovat jako první. Brzy zjistíme, že díky velikosti a tvaru dokážeme na první pohled zachytit rozdíly i mezi podobnými druhy, a to s takovou jistotou, že ani nemusíme použít dalekohled.

Srovnávání je jedním z úhelných kamenů ptačí determinace. Když pozorujete dva ptáky vyskytující se bok po boku nebo porovnáváte pozorovaného jedince s obrázkem ve vaší určovací příručce, vždy musíte porovnávat a hledat rozdíly.

Seznamte se s ptačími siluetami

Často nepotřebujete vidět ani kousek zbarvení ptáka, abyste věděli, co právě pozorujete. Silueta vám rychle prozradí velikost pozorovaného jedince, jeho proporce, držení těla a pomůže vám vyloučit řadu skupin – i těch, ve kterých jsou ptáci téměř stejné velikosti.

Siluety jsou velice užitečné a pomůžou vám při prvním kroku determinace – napoví vám, jaký druh ptáka máte před sebou. Pokud se vám to povede, tak se další možnosti identifikace smrsknou na pouhou jednu sekci vašeho terénního určovacího klíče.

Začátečníci mají často tendenci všimnout si hlavně barvy a podle ní pak listují celým klíčem. Je to přirozené, ale nakonec stejně zjistíte, že při identifikaci je nalezení určitého vzhledově charakteristického tvaru a proporcí vždy účelnější, než barva sama. Vlastnosti jako tvar zobáku jsou uvnitř daného druhu neměnné. Samec, samice, mladý nebo starý pták téměř každého druhu mají charakteristickou velikost a proporce, což nám určuje jeho charakteristický „vzhled“. O barvě se to říci nedá, ta se může s věkem či pohlavím u jednoho druhu lišit. Naučte se rozeznávat siluety a vaše určení bude vždy rychlejší.



Klasická silueta volavky popelavé: dlouhý rovný zobák, esovitě zahnutý krk a dlouhé nohy. Po najetí myší se obrázek změní.

Porovnávejte velikost s ptáky, které dobře znáte

Velikost je ošidnější, než tvar. Nikdy nemůžete přesně vědět, jak daleko je pozorovaný jedinec nebo jak velký je kámen nebo větev v jeho blízkosti. Snadno vás může zmást načechraný či zplihlý pták. S jistou zkušeností ale velikost můžete použít jako jeden z hlavních určovacích znaků. Neznámého ptáka porovnejte s druhem, který dobře znáte. Tím zjistíte, jestli je například větší nebo menší, než vrabec, kos nebo havran, což vám pomůže při rozhodování mezi dvěma podobnými druhy, jako je třeba strakapoud velký a datel nebo poštolka a raroh. Zde hraje velkou roli právě velikost.

Porovnávejte velikost s ptáky, které jsou ve stejném zorném poli

Váš odhad velikosti je mnohem přesnější, jestli můžete pozorovaného ptáka přímo porovnat s jiným. Když naleznete skupinu ptáků několika druhů, můžete využít toho, kterého znáte nejlépe k porovnání s ostatními. Pozorujete například neznámého racka. Pro začátek vám pomůže, když zjistíte, jestli je větší nebo menší, než vedle něj sedící racek chechtavý. U některých skupin ptáků, jako jsou bahňáci, mořské druhy nebo kachny je užití známého druhu jako měřítka velikosti pro ostatní druhy, základní identifikační technikou.

Ve skupině racků nám pomůže velikost známého druhu k určení zbývajících ptáků. Zde je dobře vidět, o kolik subtilnější je racek žlutonohý oproti podobně vyhlížejícímu, ale velkému racku mořskému (vpravo). Uprostřed odpočívá racek stříbřitý.

Aplikujte své schopnosti odhadu velikosti a tvaru na jednotlivé části ptáka

Poté, co jste si odhadli velikosti a tvar pozorovaného jedince, tak můžete vaši identifikaci ještě zpřesnit. Věnujte pozornost jednotlivým částem těla. Opět zde naleznete znaky, které vám prozradí, pro jaký způsob života je jedinec uzpůsoben – jaká je jeho potrava, jakým způsobem létá a kde žije.

Začněte u zobáku – jde o multifunkční nástroj nahrazující opeřenci ruce, kleště, háčkovací jehlice, nůž i vidličku nebo sirénu. Lejsčí široký a plochý zobák přizpůsobený k chytání hmyzu je například zcela odlišný od zobáku brhlíka nebo zvonka. Všimněte si zahnutí zobáku křivek nebo typického šídlovitého tvaru zobáku strakapoudů.

Zobák je neocenitelným klíček k identifikaci – ovšem důležitý je také tvar ocasu nebo křídel. I nepatrný rozdíl ve tvaru hlavy, délce krku a tvaru těla vám může mnohé prozradit a je třeba si těchto znaků všímat. Porovnávání detailů vám pomůže vyvarovat se chyb.

Rozdílné tvary zobáků u jednotlivých druhů vypovídají o tom, čím se živí a jakým způsobem svoji potravu získávají.

Vzájemně porovnávejte proporce a velikost jednotlivých částí ptačího těla

Jedná se o velice účinný způsob, jak aplikovat velikost pozorovaného jedince k identifikaci. Je obtížné posoudit samotnou velikost jedince a jeho neobvyklá pozice může zkreslit i jeho tvar těla. Ovšem stále ještě zůstává možnost poměřit klíčové části těla – křídla, zobák, ocas, nohy – vzhledem k velikosti ptáka samotného.

Zaměřte se na detaily, jako je délka zobáku vzhledem k velikosti hlavy – jde o výbornou metodu, jak odlišit třeba žlunu šedou a zelenou nebo vodouše rudonohého a tmavého. Samozřejmě to jde aplikovat na řadu dalších podobných druhů. Stejně tak pomůže srovnání velikosti hlavy vzhledem ke zbytku těla.

Osvojte si návyk podrobně si zaznamenat proporce pozorovaného jedince a budete překvapeni, kolik informací takto získáte s každým pohledem. Můžete začít třeba s tím, jak dlouhé má pták nohy, jak dlouhý má krk, jak daleko přečnívá ocas za tělem nebo kde končí ruční letky křídel vzhledem k ocasu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *