Birdwatching a birding
Birdwatching je v anglicky mluvících zemích termín používaný k popisu činnosti spojené s pozorováním ptactva. Ve Spojených Státech je pak častěji používán výraz birding, který z hlediska rodilých mluvčích přesněji postihuje všechny radosti spojené s pozorováním ptáků a vyhýbá se eventuálnímu posměšnému významu, který by se dal přeložit jako „civění na ptáky“. V češtině prozatím neexistuje přesný jednoslovný ekvivalent birdwatchingu či birdingu. Nahrazuje jej buď neohrabané slovní spojení „pozorování ptáků“ nebo nepřesně používaná ornitologie. Ornitologie se ale pojí s vědeckým výzkumem ptáků, naproti tomu birdwatching mohou provozovat amatéři nejrůznějších profesí jako pouhý koníček nebo tzv. volnočasovou aktivitu, jak se teď říká, bez jakýchkoli vědeckých ambicí.
Mnohé anglické výrazy jsou v češtině používány téměř automaticky a birdwatching se v ní postupně také zabydluje. Na český ekvivalent ovšem rezignovat nemusíme. Každý si může pro tuto svoji oblíbenou činnost vymýšlet výraz vlastní. Namátkou mě napadá slovíčko, které používá můj kamarád pro birdwatchera – ptákokuk. Jak k němu ale vytvořit sloveso popisující onu „pozorovací činnost“? Ptákokuking? Ptáčkaření? Foglařství? Ani jeden z těchto výrazů nezní moc přívětivě a nezbývá, než dále hledat.
S birdwatchingem se dá začít v jakémkoli věku …
Twitching – honba za druhy
Dalším výrazem používaným v souvislosti s pozorováním ptáků je twitching. Občas je tohle slůvko nesprávně použito jako synonymum pro birdwatching. Jeho význam je ale poněkud odlišný a je v něm obsažena značná dávka zdravé a někdy i chorobné soutěživosti, na kterou se mnozí birdwatcheři dívají přes prsty. Twitcherem je ten, který je pro nový druh do svého birdlistu ochoten cestovat velké vzdálenosti, jen aby si jej odškrtnul. Dalo by se předpokládat, že tento výraz je odvozen od anglického twich – trhnout, škubat sebou a že souvisí s tím vnitřním pnutím či cukáním, které vášnivý birdwatcher pocítí při zmínce o výskytu nového druhu, který ještě neviděl a musí za ním tedy vyrazit. Ale ono je to jinak. Tímto termínem byl v 50. letech minulého století označován díky svému nervnímu chování anglický birdwatcher Howard Medhurst. Až posléze se přenesl tento výraz na každého, kdo byl původně označován v souvislosti s birdwatchingem jako tzv. pot-hunter (lovec zářezů) či tick-hunter (lovec odškrtávač).
Hlavní snahou twitchingu je tedy shromažďování pozorovaných druhů. Twitcheři pak mezi sebou soutěží o to, čí seznam ptačích druhů neboli birdlist je delší. Twitching má v Evropě dlouhou tradici ve Velké Británii, Nizozemsku, Dánsku, Irsku, Finsku a Švédsku. Zde mu napomáhá i rozlehlost těchto států, kdy není příliš velkým problémem cestovat pro nový druh z jednoho konce země na druhý. Ve Velké Británii může taková výprava za novým ptačím druhem připomínat stěhování národů. Za pozorováním severoamerického lesňáčka zlatokřídlého (Vermivora chrysoptera), který se v roce 1989 objevil v hrabství Kent, se například rozjelo 5.000 nadšených birdwatcherů.
Soutěžní birdwatching
V některých oblastech světa jsou pro birdwatchery organizovány soutěže, které mohou být pro mnohé velice vzrušující. Zúčastňují se jich jak jednotlivci tak týmy a jejich podstatou je vždy „nasbírání“ co největšího počtu ptačích druhů za jednotku času v předem dané geografické oblasti a na základě určitých pravidel. K těmto soutěžím patří tzv. big day, kdy se týmy snaží vidět co nejvíce druhů za 24 hodin, na čas a náklady velice náročný big year, kdy jednotlivci věnují svému koníčku celý rok nebo třeba big sit nebo big stay. V tomto případě mají soutěžící vymezen kruh o určitém poloměru (např. 5 m), ze kterého sledují okolí. Když uvidí ptáky, mohou kruh opustit, aby si potvrdili jejich určení. Pak se do kruhu musí zase vrátit. Pokud uvidí jiné ptáky v době, kdy jsou mimo kruh, tak se jim tito nepočítají.
O soutěžním či kompetitivním birdwatchingu naleznete více informací v článku Soutěžní birdwatching – od úsměvné po extrémní formu pozorování ptáků.
Kdo je tedy birdwatcher či birder?
Nejpřesnějším opisem slůvka birdwatching je skutečně pozorování ptactva, které může mít mnoho podob. Přistupovat k němu lze vědecky, umělecky nebo třeba technicky. Ptáky můžeme pozorovat na vlastní zahradě, ale i v nejodlehlejších koutech světa. Může se jednat o prosté poznávání ptačích druhů nebo se můžeme zaměřit na jejich zpěv, chování, prostředí, ve kterém se vyskytují, můžeme se věnovat jejich tahu, hnízdění a mnoha dalším aspektům jejich života. Vztah, který si birdwatcher k objektu svého zájmu vytváří je ale v každém případě pozitivní a jeho důležitou součástí je ochranářský přístup. Birdwatching, byť je v některých zemích opravdu masovou rekreační aktivitou, přírodě neškodí, ale naopak má charakter výchovný a vzdělávací a popularizuje jak ochranu ptactva, tak přírody.
Jednoduše řečeno, birdwatcher je milovníkem přírody, který se věnuje pozorování ptáků, jak prosté, milý Watsone.
