birdwatcher.cz

Digiscoping – fotografování přes dalekohled

Stačí zapátrat v paměti a každému z nás, kteří se věnujeme ornitologii či birdwatchingu, vytane na mysli spousta neobvyklých pozorování, která si z nedostatku jiných technických možností mohl uchovat pouze v terénním zápisníku a ve vzpomínkách. Doba ale pokročila a k výbavě dnešního ornitologa už neodmyslitelně patří stativový dalekohled a často také jednoduchý digitální fotoaparát. Stačí pak malý krůček a nápad, který se překvapivě nezrodil v hlavě vynalézavého našince – i když to není vyloučené, ale v černovlasé šešulce Laurence Poha. Tento Malajec přiložil malý digitální kompakt k okuláru stativového dalekohledu a zkusil přes něj pořídit pár fotek dravce sedícího na větvi vzdáleného stromu, ke kterému se jinak nemohl dostat. Tak se zrodil digiscoping.

Digiscoping se začal lavinovitě šířit mezi ornitology zvláště pak v tradičních birdwatcherských zemích západní Evropy. Každý chtěl umět dokumentovat svá pozorování bez toho, aniž by musel kupovat drahou zrcadlovku a ještě dražší teleobjektiv, jen za použití toho, co do terénu běžně nosí. Přitom fotografie pořízené přes dalekohled mohou být překvapivě kvalitní a klasickou zrcadlovku s dlouhým sklem digiscopingové sestavy hravě překonají neuvěřitelnou ohniskovou vzdáleností, které dosahují. Ovšem chce to vědět, jak na to.

Jak na to?

Základem je tedy kvalitní stativový dalekohled upevněný na robustním stativu a kompaktní digitální fotoaparát, který má průměr objektivu tak malý, aby zhruba odpovídal průměru okuláru dalekohledu – oba průměry ovlivňují vinětaci, tj. rozsah černého zbarvení na okrajích snímku. Když se fotoaparát dostatečně přiblíží k okuláru, dokáže s použitím autofokusu sám přes dalekohled zaostřit. Získáme tím vlastně fotografickou sestavu, při níž se zvětšení dalekohledu násobí použitou ohniskovou vzdáleností digitálu přepočtenou na velikost kinofilmového políčka. Pro jednoduchost: udává-li výrobce ohniskovou vzdálenost kompaktu po přepočtu v hodnotách 34 – 102 mm a použijeme-li jeho maximální zvětšení s 20-ti násobným zvětšením stativového dalekohledu, tak získáme výslednou ohniskovou vzdálenost rovnající se 2040 mm. Nejdražší teleobjektivy vám pak nabídnou maximální ohniskovou vzdálenost 600 mm, resp. 800-1200 mm – v tom je právě ten obrovský rozdíl; a to jsme použili jen to nejmenší zvětšení stativáku. Jen teoreticky si zkuste spočítat, jaká by byla výsledná ohnisková vzdálenost při 60-ti násobném zvětšení dalekohledu. Ano, bylo by to až nepochopitelných 6120 mm.

Podobná sestava je ale velice náchylná k vibracím které obraz v hledáčku rozkmitají a rozmažou. Proto se k propojení fotoaparátu a dalekohledu používají nejrůznější adaptéry, jejichž nabídkou reagují sami výrobci pozorovací optiky (např. Nikon a Swarovski) na zájem veřejnosti. Některé adaptéry umožňují současné pozorování i fotografování jednoduchým a rychlým odklopením fotoaparátu od okuláru. Existují také tubové adaptéry, které umožňují k tělu stativového dalekohledu zbaveného okuláru připevnit tělo digitální zrcadlovky bez objektivu. V tomto případě získáme sestavu o pevné ohniskové vzdálenosti asi 800 mm, kdy nám tělo stativového dalekohledu v podstatě simuluje funkci teleobjektivu bez možnosti nastavení clony. Expozici pak ovlivňujeme jen rychlostí uzávěrky fotoaparátu (expozičním časem) a změnou nastavené citlivosti snímače (ISO). Obecně se dá ale říct, že kompaktní fotoaparát je vhodnější k digiscopingu, než zrcadlovka.

Obr. č. 1 – Digiscopingová sestava č. 1:
1 – stativový dalekohled Yukon 6-100 x 100,
2 – posuvný adaptér k připevnění digitálního fotoaparátu od firmy Binox,
3 – digitální fotoaparát Olympus Camedia C-4000 ZOOM

Obr. č. 2 – Digiscopingová sestava č. 2:
1 – stativový dalekohled Swarovski ATS 80HD,
2 – Swarovski DCA digiscoping adaptor,
3 – konvertor Canon LA-DC52D,
4 – digitální fotoaparát Canon PowerShot A95

Návody a tipy

Vinětace

Abychom předešli výrazné vinětaci, je třeba zvolit digitální fotoaparát, který má průměr objektivu stejný nebo menší, než je průměr okuláru. První sestava na obrázku č. 1 měla značnou vinětaci právě díky velkému průměru čočky objektivu (viz obr. č. 3). Další možností eliminace černých okrajů fotografie je maximální vyzoomování digitálu. Při nalezení digitálu a stativáku, které na „sebe sedí“, se dá vinětce potlačit úplně (viz obr. č. 5).

Obr. č. 3: Tato fotografie je pořízena přes Yukon 100x digitálem Olympus Camedia C-4000 ZOOM.
Obraz je velice nekvalitní, vinětace velká.

Obr. č. 4: Druhá fotografie je digitálem Canon PowerShot A95 přes Swarovski ATS 80HD při minimálním zvětšení fotoaparátu. Vinětace zůstává, ale má ostré hranice. Obraz je ostrý.

Obr. č. 5: Třetí fotografie je pořízena stejnou sestavou s plně vyzoomovaným fotoaparátem.
Vinětace je zcela potlačena.

Ostření

Za dobrých světelných podmínek zvládne digitální kompakt ostřit přes dalekohled při zapnutém autofokusu (AF). Když je ale světla málo, tak se může hodit, když je fotoaparát vybaven také funkcí manuálního ostření (MF). Tento režim se pak aktivuje, zaostří se na nekonečno a samotné doostřování je prováděno na těle dalekohledu. Skvělým pomocníkem je velký displej s dobrým rozlišením a možností vyzvětšovat část snímané scény.

Stabilita

Digiscopingová sestava je díky obrovské ohniskové vzdálenosti, kterou poskytuje, velice citlivá na jakékoli chvění a pohyb. Čím je stabilnější a pevnější, tím jsou fotografie ostřejší. Tento fakt můžeme ovlivnit několika způsoby. Při výběru digitálního kompaktu je dobré dát přednost tomu, který je vybavený stabilizátorem obrazu (IS). S podobným foťákem se dá pořídit pěkný obrázek už jen jeho přiblížením k okuláru dalekohledu bez využití adaptéru. Stačí jej držet v ruce. Důležitý je stabilní, robustní a pevný stativ. V případě, že je vybaven výsuvnou středovou tyčí, tak je dobré ji nechat v základní nejnižší poloze. Dalším velice důležitým prvkem sestavy je pak drátěná spoušť fotoaparátu či jiné dálkové ovládání, kterým také výrazně omezíme nežádoucí vibrace. Pokud používáme k fotografování přes stativák digitální zrcadlovku, tak je před exponováním snímku vhodné předsklopení zrcátka.

Výběr jednotlivých součástí

Při výběru digitálního kompaktu uděláme dobře, když nesáhneme po tom nejlevnějším, ale vybereme takový, který má přehledný displej, možnost manuálního ostření a kterému se při zapnutí či při ostření nepohybuje (nevysunuje) objektiv – má ostření vnitřní. Ušetříme si tím pak spoustu práce. Stejně tak při výběru stativového dalekohledu v případě, že ho ještě nevlastníme, zapátrejme raději po kvalitní optice renomovaný výrobců, ke které se v mnoha případech dají dokoupit všechny součásti digiscopingové sestavy i s návody a doporučením na konkrétní model fotoaparátu vhodný právě k zakoupenému dalekohledu (Nikon, Svarowski, Zeiss, Meopta apod.). Množství užitečných informací naleznete na internetu.

Výhody a nevýhody digiscopingu

+ jedinečná možnost fotografování na obrovské vzdálenosti
+ relativně malé pořizovací náklady, pokud už vlastníte stativový dalekohled
+ snadný transport a příprava fotografické sestavy k použití

– zpoždění při fotografování dané delší odezvou digitálního kompaktu
– nutnost vyzkoušení většího množství digitálů k nalezení ideální sestavy s vaším stativákem (tento problém řeší mnohá internetová fóra, kde se dá nalézt spousta užitečných informací)
– těžkopádná manipulace při fotografování pohyblivých cílů
– neostrost snímků pořízených na větší vzdálenost

Další možnosti

videoscoping – namísto digitálního fotoaparátu lze k tělu dalekohledu připevnit digitální kameru; dokumentace „pohyblivými obrázky“ nabízí další rozměr práce v terénu
phonescoping – kameru či digitál lze nahradit i kvalitním mobilním telefonem vybaveným fotoaparátem (velice pohotová dokumentace)

Lidská vynalézavost je nekonečná. Někteří výrobci pozorovací optiky už vyvinuli stativové i binokulární dalekohledy s vestavěným digitálním fotoaparátem umožňující souběžné fotografování a pozorování. Krom mobilů by se daly použít i kapesní PDA zařízení či MDA komunikátory vybavené fotoaparátem a mobilním telefonem. V terénu pak stačí během pozorování jen sáhnout do kapsy na opasku, přiložit zařízení k okuláru a několikrát stisknout. Fotodokumentace je pořízena a faunistická komise bude mít při posuzování vzácných či neobvyklých druhů snadnější práci. Fotografii můžete také rovnou poslat kamarádovi, kterého tím vyburcujete od nedělního oběda a přinutíte ho k okamžité cestě za novým druhem.

Přeji Vám mnoho krásných chvil strávených v přírodě při objevování nových možností, jak si uchovat neopakovatelné zážitky mimo nestabilní prostředí Vaší šedé kůry mozkové.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *