birdwatcher.cz

Určování ptáků – chování

(doplněný překlad Birding Basics z webu The Cornell Lab of Ornithology)

Nejen, že je každý ptačí druh vzhledově jedinečný, ale má také jedinečný způsob chování, pohybu, sezení a letu. Když se s těmito projevy seznámíte, můžete mnohé druhy poznat podobným způsobem, jako poznáte svého přítele procházejícího davem cizích lidí.

Pro příklad: nikdy neuvidíte brkoslava hrabat se v listí a hledat semena nebo brávníka cikcak poletovat nad vodní hladinou při lovu hmyzu. Máte třeba dva druhy, které jsou si podobné vzhledem a velikostí, ale jejich chováním je rozdílné. Chování je jedním z klíčů, které od sebe jednotlivé druhy odlišuje.

Determinace určitého druhu závisí z velké míry na jeho chování, a tudíž vám napomůže k jeho určení, i když ho zahlédnete jen koutkem oka, ve špatném světle a 300 m daleko. Ještě, než zvednete k očím dalekohled, zkuste si všimnout, jakým způsobem sledovaný jedinec sedí, jakým stylem hledá potravu nebo jak se pohybuje, jestli je v hejnu, nebo jestli má ve svém chování nějaký specifický druh pohybu – rozevírání křídel nebo pocukávání ocasem.

Zapamatujte si, že abyste byli dobří v určování ptáků podle jejich chování, tak musíte ztrávit spoustu času jejich pozorováním. Sice je lákavé odložit dalekohled a vrhnout se na svoji terénní určovací příručku hned, jak postřehnete nějaké určovací znaky, ale nedělejte to a sledovaného jedince pozorujte dál. I při určení toho nejběžnějšího druhu nespěchejte s hledáním něčeho vzácnějšího, ale odolejte tomu, zpomalte a věnujte se pozorování svého opeřence tak dlouho, jak vám to jen dovolí. Právě tohle je cesta, kterou byste při pozorování ptáků měli zvolit a díky které můžete postřehnout řadu nových věcí – možná právě tohle je důvod, proč vás birdwatching tak baví.

Držení těla

Jedním z nejzákladnějších aspektů ptačího chování je držení těla. Jde o způsob, jakým pták prezentuje sám sebe. Druhy podobných tělesných proporcí můžete rozeznat právě podle póz, které zaujímají. Jde o schopnost nejen postihnout velikost a tvar pozorovaného jedince, ale přidat k tomu ještě dojem z jeho tělesné konstituce a jeho postoje.

Vezměme si pro příklad dva velice podobné druhy – bělořita šedého a plavého. U obou druhů má samice či jedinec v šatě první zimy v podstatě stejné barevné znaky, stejné tělesné proporce i siluetu. Začátečník může být zmatený, ale stačí den dva důkladného pozorování a zjistíte, že tyto druhy dokážete od sebe velice dobře odlišit podle charakteristického postoje. Bělořit plavý se na zemi co chvíli zastaví ve vzpřímené pozici, ve které vypadá vyšší a štíhlejší. Oproti bělořitovi šedému je sice o kousek větší a má delší běhák, ale ten přece jen tak extrémní vzpřímení nezaujímá.

Prvním krokem je zaznamenat horizontální a vertikální složku držení ptačího těla. Následuje dojem z ptáka: je zvědavý jako pěnice nebo flegmatický jako drozd? Je skloněný dopředu a připraven k útoku jako vrána nebo je troufalý a strnulý jako kos? Dokáže živě sledovat svoje okolí jako lejsek nebo metodicky prohlíží listí na stromech jako sýkora? Je sledovaný jedinec stále ve střehu jako stehlík? Je neklidný a plachý jako králíček?

Typické držení těla některých druhů našich ptáků:

Vlevo ptáci žijící na vodě a u vody:
1 – volavka popelavá, 2 – rybák obecný, 3 – racek chechtavý, 4 – kormorán velký, 5 – rákosník velký, 6 – bukáček malý, 7 – chřástal kropenatý, 8 – lyska černá, 9 – potápka malá, 10 – lžičák pestrý, 11 – břehouš černoocasý, 12 – kulík říční, 13 – moták pochop

Vpravo ptáci žijící v lese, na poli a na lukách:
1 – králíček obecný, 2 – pěnice hnědokřídlá, 3 – lejsek šedý, 4 – mlynařík dlouhoocasý, 5 – vlha pestrá, 6 – hrdlička divoká, 7 – kukačka obecná, 8 – střízlík obecný, 9 – bělořit šedý, 10 – pěnkava obecná, 11 – dudek chocholatý, 12 – drozd kvíčala, 13 – sojka obecná, 14 – strakapoud velký, 15 – káně lesní, 16 – poštolka obecná, 17 – sýček obecný, 18 – bažant obecný

Zdroj: Obhlídal, F., 1977: Ornitologická příručka. Státní zemědělské nakladatelství. Praha.

Pohyb

Jakmile se začne pozorovaný pták hýbat, hned nám nabízí indicie ke svému určení. Nejen, že vidíte další části jeho těla a nové pózy, ale díky rytmice jeho pohybů vnímáte více z jeho chování.

Ze způsobu pohybu ptáka můžete zjistit spoustu věcí: všimněte si, jestli poskakuje jako vrabci nebo běhá jako lindušky; jestli se pohybuje po kmeni vzhůru jako strakapoud nebo šplhá kolem dokola jako brhlík navzdory gravitaci.

Na vodě některé kachny (kachna divoká nebo ostralka) panáčkují, aby dosáhly vegetace rostoucí na dně. Jiné jako poláci nebo zrzohlávky zmizí zcela pod hladinou, když hledají korýše nebo jinou kořist. Kajky těsně před potopením rozevřou křídla, jejichž mávnutím se pak pod vodou pohybují. Tento způsob potápění se u nich nemění.

Znaky patrné za letu

Některé ptáky bezpečně odhalí znaky, které jsou vidět za letu. Charakteristické je například velice pomalé mávání křídly volavky popelavé – její pohyb je typický na vzdálenost stovek metrů. Stejně tak vlnovitý let strakapoudů je prozradí ještě dřív, než usednou. Podobně se pohybují i někteří pěvci, kdy několikrát prudce zamávají křídly, pak je na zlomek sekundy složí k tělu a znovu zamávají. Jiní drobní pěvci jako střízlík nebo vrabec letí přímo za prudkého mávaní křídel.

Dravci mají svůj typický způsob letu. Káně létají za pravidelného a výrazného mávání křídel nebo s nataženými křídly plachtí v kruzích s využitím termiky. Krahujci několikrát krátce mávnou křídly a pak kloužou vzduchem. Sokoli létají s prudkými silnými údery úzkých křídel atd.

Rozdílný způsob letu dravců při lovu: nahoře moták pochop a dole sokol stěhovavý

Zdroj: Obhlídal, F., 1977: Ornitologická příručka. Státní zemědělské nakladatelství. Praha.

Způsob získávání potravy

Hodně času, po který pozorujete ptáky, se tito věnují potravě. Proto je dobré seznámit se i s těmito jejich projevy. U některých druhů je to jasné: klidné postávání volavek, stále opakované píchání do bláta u bahňáků, pády do vody u ledňáčků. Téměř u všech ptáků můžete překvapivě vysledovat specifické znaky, které vám je prozradí už po několika sekundách pozorování.

Pro příklad, vlaštovky, lejsci, sýkory, zvonci a drozdi jsou dejme tomu zhruba stejné velikosti, ale způsob získávání potravy je u nich zcela odlišný. Vlaštovky loví hmyz za letu, lejsci vzlétají za letícím hmyzem z větve, na kterou se zase vracejí, sýkory pozorně prohledávají listí a větvečky stromů, zvonci vsedě vylupují semínka a drozdi poskakují po zemi a hledají hmyz a ovoce.

Odborníci dokáží zužitkovat tyto znalosti do té míry, že dovedou identifikovat vzdálené mořské ptáky nad vlnícím se oceánem jen podle držení křídel. Stejně jako existuje u lidí mnoho způsobů, kterými jedí, tak si i blízce příbuzné druhy ptáků vytvořily osobité způsoby chování při získávání potravy. Jejich objevení si vyžádá nějaký čas, praxi a vlastní schopnost pozorovat.

Shlukování do hejn

Viděli jste někdy hejno ledňáčků? Nebo samojediného špaček nad vinohradem? Ani náhodou. Některé druhy se narodily jako jednotlivci a jiné o samotě skoro nikdy neuvidíte. I mezi druhy, které tvoří hejna, se najdou takoví, kteří létají ve třech nebo čtyřech. Jiní se ale sdružují do desítek a stovek.

Hlasité hejno zelených a červených ptáků přeletujících v korunách smrků bude určitě tvořeno křivkami, než hýly rudými. Na polích jižní Moravy v okolí Novomlýnských nádrží potkáte v zimě tisícihlavá hejna hus běločelých a polních, zatímco turpanů hnědých tu bude jen několik. Zjištění tendencí určitých ptačích druhů k tvoření hejn a jejich tolerance ke shlukování, je dalším aspektem chování, který můžete v terénu při identifikaci použít.

Je třeba si uvědomit, že mnoho druhů se sdružuje ke konci léta. Hnízdění skončilo a mláďata se krmí sama. Dospělí mohou odpočívat a přestat bránit svoje teritoria. Některé druhy jsou v hejnech i v létě a společně také hnízdí. Vědci objevili, že je to v těch případech, kdy je primární potrava daného druhu nepředvidatelně rozptýlená (racci a mořští ptáci) nebo když nejsou k nalezení vhodná hnízdiště (vlaštovky).

Typický let některých ptáků (1, 2) a charakteristický let při toku (3-8):
1 – přímočarý let kachny divoké, 2 – vlnovitý (houpavý) let strakapouda velkého, 3 – bekasina otavní, 4 – hrdlička zahradní, 5 – lejsek šedý, 6 – linduška lesní, 7 – skřivan polní, 8 – rákosník proužkovanýZdroj: Obhlídal, F., 1977: Ornitologická příručka. Státní zemědělské nakladatelství. Praha.

21 Komentářů

  1. Jaroslav Zavadil

    Dobrý den, prosím o pomoc pro určení názvu ptáčka.
    velikost: kosa
    let:houpavý jako strakapůd
    zbarvení: spodní část těla světná až bílá
    křídla: zvrchu světle šedá
    hlava: zbarvená jako u brhlíka ( tmavá linka)
    Při letu přelétával z kůlu na kůl u vyznačené silnice.

    Děkuji za odpověd.

  2. Robert Doležal (Autor)

    Pěkný den,
    tipoval bych na ťuhýka šedého, kterého teď v otevřené zimní krajině můžete zastihnout. Odpovídá chováním i zbarvením.
    d.

  3. Pavel Komínek

    Dobrý den,
    včera jsem viděl hejno ptáků, přelétávalo asi 10minut, mohlo být v desetitisích, let houpavý, malá velikost, bříško šedé, ostatní těžko zahlédnout, žádná výrazná barva. Pozoroval jsem je před měsícem ve velkých hejnech, ale ne tak obrovských. Lokalita Rychlebské hory u Javorníka.

  4. Robert Doležal (Autor)

    Pěkný den, před několika dny uváděl Martin Vavřík několikatisícové hejno pěnkav a jikavců v podhůří Jeseníků. I ve Vašem případě se mohlo jednat o tyto pěvce. d.

  5. Jana Křížová

    Dobrý den, dnes jsem zahlédla na jabloni ptáčka. Větší než kos, šedé zbarvení, houpavý let jako strakapoud, ale ten to nebyl. Živil se jablkem.

    1. Robert Doležal (Autor)

      Pěkný den, vypadá to na kvíčalu. Stejně jako kosi se rády živí jablky a zbarvení by odpovídalo.

  6. Smejkalová

    Dobrý den, na sídlišti přímo před panelakem se každý večer nyni cca 18.15 hod do 4 vysokých smrků slétává hejno ptáků, snad 100. Vždy nějakou chvíli krouží nad domy, přitom se slétåvají po 10-20 kusech z různých stran do jednoho hejna.Pak asi na 2x na 3x zaletnou do těch stromů a zalezou tam. Velikostí a barvou odpovidaji kosákům, ale kos je samotař. Co to může být za ptáčky. Diy moc za odpověď Smejkalová Trutnov

    1. Robert Doležal (Autor)

      Pěkný den, vzhledem k velikosti a zbarvení mě napadají špačci obecní, kteří se mohou večer shromažďovat před tím, než odletí na společné nocoviště, nebo větší kavky obecné, které mohou společně nocovat. d.

  7. Martina Wolfová

    Dobrý den , poradíte ?
    Větší hejno ptáčků , cca 20 , velikost tak kos nebo drozd ,tmavší , detaily nerozeznám , jsou daleko , houfují se na jabloni , vždycky někam poodletí a zase se jich hodně vrátí …jsou tu teď v lednu …straky to nejsou ….špaček tu myslím nezimuje …co myslíte že je to za ptáčka ?
    Děkuji , hezký den Martina Wolfová

    1. Robert Doležal (Autor)

      Pěkný den, Váš popis odpovídá drozdům kvíčalám. Vyskytují se teď v menších i početných hejnech a jablka jim chutnají. d.

  8. Mirka

    Dobrý den,
    na krmítko nám létá nevelký ptáček, má tmavohnědou masku kolem zobákuku, která se protahuje přes hlavičku až na její zadní část. Po stranách jsou bílé „náušníky“, které přecházejí po hrudi na bříško.
    Záda jsou světle šedá, na čerkřídlech je patrný jasně žlutý pruh, a brčka na černých peoutkách jsou s bílými tečkami . Ocásek je poměrně krátký. Zdá se mi, že nemá ostrý zobáček. Můžete mi prosím pomoci s identifikací?
    Děkuji, Mirka

    1. Robert Doležal (Autor)

      Pěkný den, mrkněte v nějakém atlase nebo na internetu na sýkoru uhelníčka. To by mohl být ten hledaný opeřenec. 🙂

  9. Ludmila Píšová

    Dobrý den,
    v polovině února se ke mně na vycházce přidal bažantí kohout. Od té doby mu denně nosím trochu zrní, teď v suchu i vodu. Přidala se k němu i slepička. Pak někde utrpěl zranění nohy, už to má dlouho, velký otok, skáče po jedné noze. Když zakládal rodinu, byl popudlivý a agresivní, pak bylo klidnější období, teď už zase je útočný. Kuřátka asi nevyvedli, obcházely tam denně kočky…
    Prosím, našla bych někde nějaké pojednání o bažantech, o jejich zvycích a chování? Není o tom nějaká kniha? On na mě buďto už čeká, nebo přijde na zavolání. Po krmení mě denně doprovází přes louku až skoro domů, ale celou cestu na mě tvrdě útočí, mám pod kalhoty fotbalové chrániče a v ruce plácačku na koberce, jinak bych byla samá krev. Nerozumím mu – přece po 4 měsících musel pochopit, že nejsem nepřítel, že mu naopak dělám dobro, tak proč se takhle chová? A to ani neví, že jednou jsem mu v poslední chvíli zachránila život, když ho nějaký muž chtěl ubít klackem.
    Prosím, můžete mi odpovědět na mail?
    Děkuji, L. Píšová

    1. Robert Doležal (Autor)

      Pěkný den,
      mrzí mě, že ani po čtyřech měsících ten zabedněný bažantí kohout nepochopil, co ve Vás má. Obdivuji Vaši trpělivost a obětavost. K literatuře, kterou hledáte, jsem se bohužel zatím nedostal a nevím, jestli něco podobného existuje. Informace bych spíše hledal mezi chovateli, protože i bažant obecný patří k druhům chovaným ve voliérách. Třeba by mohl pomoci někdo z České společnosti ornitologické, když ne radou, tak kontaktem (https://www.birdlife.cz/kontakt/). Přeji Vám pevné nervy a pořádnou dávku zarputilosti, která se jistě bude ještě hodit. Držím palce. d.

  10. Kateřina Bryanová

    Dobrý den, poradíte? Báli jsme se ptáčka vyplašit, tak bude popis dost nepřesný, z dálky asi 15 metrů…
    Maličký hubený s dlouhýma nožkama a zdálo se, že i s dlouhý tenkým zobáčkem. Zbarvení podobné jako Sýkora uhelníček, ale jakoby hubenější. Zajímavě se pohyboval chvílemi hopkal jako vrabec, ale pak nabral rychlost a jakoby rychle „jel“. A to stále střídal. Také jednou „vyjel“ kousek po zdi….

    1. Robert Doležal (Autor)

      Pěkný den, podle Vašeho popisu je obtížné druh odhadnout. Co třeba brhlík?
      Přeji další zajímavá pozorování a doporučuji zkusit jejich dokumentaci, byť i mobilem na větší vzdálenost. d.

  11. Soňa Tolarová

    Dobrý den,
    chtěla bych se zeptat na ptáka, kterého jsem viděla při procházce v Jeseníkách (Kouty nad Desnou). Byl celkem vysoko, takže se mi jevil tmavý/černý. Co mě ale zaujalo byl způsob letu. Pták zamával několikrát křídly, pak je složil a přetočil se na záda. A v této poloze několik sekund setrval. Pak se přetočil zpět, zase několikrát zamával křídly a zase složil křídla a přetočil se na znak. Velmi mě to zaujalo.
    Máte tušení, co by to mohlo být za ptáka?
    Děkuju za odpověď.
    Soňa T.

    1. Robert Doležal (Autor)

      Pěkný den, tento způsob letu (snad i zbarvení a velikost ptáka) odpovídá datlovi, který má (jako všichni šplhavci) vyloženě obloukovitý let s několika mávnutími, pak setrvačným pohybem s křídly u těla a dalšími mávnutími. Co ale nedělá, a co podle mě nemá ve zvyku žádný opeřenec, je obracet se ve fázi setrvačného pohybu na záda. Ještě bych pochopil, kdyby to udělal jednou náhodně, ale pravidelně určitě ne. Jste si jistá tou otočkou na záda? Třeba to byl ale hravý jedinec s alternativním smýšlením a projevoval tak svoji individualitu. 🙂
      Mějte se.

  12. Pavel P.

    Zcela jistě krkavec. Dělá to celkem běžně. Je celý černý, velikosti káně

    1. Tomáš V.

      Souhlasím s krkavcem, zrovna nedávno jsem u něj tohle chování pozoroval, úplně si to užíval‘ 🙂

  13. Tomáš Kedzior

    I já se přidám se souhlasem, protože právě dnes jsem pozoroval krkavce, který dělal přesně to, co popsala paní Tolarová. Doposud jsem takové chování nezaznamenal.

Napsat komentář: Robert Doležal Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *