birdwatcher.cz

Jak si vybrat dalekohled vhodný k pozorování ptáků?

I tomu nejzkušenějšímu ornitologovi, který se naší přírodou pohybuje už nějakou tu desítku let a který většinu ptáků odhalí dřív po hlase, než je zaznamená okem, tak i tomuto ptáčkařskému bardovi se určitě na krku pohupuje nějaký dalekohled. Může být sice překvapivě malý, ale přesto jej u něj nalezneme a když si jej pořádně prohlédneme, uvidíme, jak je opotřebovaný, ošoupaný a odřený častým používáním. Dalekohled se stal tak samozřejmou součástí jeho těla, že stačí podnět v podobě zahlédnutého opeřence, aby náš ornitolog automaticky sáhnul k hrudi, kde mu obvykle dalekohled spočívá a automaticky si jej přiložil k očím. Tento roky naučený reflexní pohyb často přijde i mimo terén, kdy ornitolog sáhne do prázdna, než si uvědomí, že právě není na procházce přírodou, ale přechází třeba jen ulici cestou ze zaměstnání na oběd. Dalekohled je prostě nepostradatelnou a nenahraditelnou pomůckou každého birdera, která mu umožní přiblížit se k objektu svého zájmu. Aby splňoval vše, co od něj očekáváme a k čemu je určen, tak je třeba jeho výběru věnovat dostatek času a pozornosti.

Účel je jasný, ale co dál?

Podobných článků na internetu, které nám pomohou v rozhodování, jaký dalekohled si vybrat, je mnoho. Každý z nich většinou začíná tím, abychom si definovali účel, pro který si chceme dalekohled pořídit. V našem případě je to jasné – jde o pozorování ptáků. Rozhodování tak budeme mít jednodušší. Přesto si budeme muset odpovědět ještě na celou řadu dalších otázek.
V následném textu se budeme věnovat binokulárním dalekohledům, stativové monokuláry přijdou na řadu v samostatném článku. Nejprve se seznámíme se základními pojmy, kterými jsou dalekohledy charakterizovány, abychom si mozaiku znalostí o vhodné optice poskládali do ucelenější představy.

Dobrý dalekohled je pro birdera nutností.

Optické parametry dalekohledu

Brouzdáme-li internetem nebo když zajdeme do prodejny optiky, pak zjistíme, že všechny dalekohledy bez výjimky jsou označeny dvěmi, třemi nebo čtyřmi čísly. Základní charakteristiku tvoří dvojčíslí typu 8 x 42 nebo 10 x 50 apod. První z čísel znamená zvětšení a druhé průměr objektivu. Další hodnota, která může doplňovat tyto dva parametry, je buď stupňová (např. 8,8°) a jedná se o zorný úhel dalekohledu nebo může mít podobu dalšího dvojčíslí (např. 131 m/1000 m), které nám udává šířku zorného pole. Už z těchto čísel bychom si měli udělat základní představu o tom, jaké vlastnosti daný dalekohled má.

Zvětšení
Zvětšení vyjadřuje číselný poměr mezi skutečnou velikostí sledovaného objektu a jeho zvětšenými rozměry získanými díky použité technice. Když kupříkladu pozorujeme dalekohledem zvětšujícím 10x objekt ve vzdálenosti 1000 m, pak se nám jeho výsledná podoba jeví taková, jako bychom jej pozorovali prostým okem ze vzdálenosti 100 m. Pro ornitologa přichází v úvahu dalekohledy se zvětšením 7 – 10x. Dalekohledy s menším zvětšením nejsou pro terén dostatečně výkonné a dalekohledy s větším zvětšením (většinou 12x, 15x a 20x) mají obraz nestabilní díky chvění lidských rukou. Aby nám pozorovaný objekt v dalekohledu neposkakoval, je nutná opora o strom či jiný pevný předmět nebo se musí použít stativ.

Základní optické parametry dalekohledů najdeme napsané přímo na jejich tělech – zvětšení, průměr objektivu a šířka zorného pole.

Průměr objektivu
Druhým číslem označujícím dalekohled je průměr objektivu, neboli v mm vyjádřený průměr jeho vnější čočky. Čím je tato hodnota vyšší, tím více jde do optické soustavy dalekohledu světla, což je jen dobře, protože se hodí i pro použití za špatných světelných podmínek. Z hlediska konstrukce dalekohledu to ovšem také znamená, že je dalekohled těžší. Průměr objektivu nám tak může prozradit, jestli jde o lehký kompaktní dalekohled s menšími rozměry (průměr 21-35 mm) nebo robustnější výrobek s vyšší hmotností (většinou průměr 42-56 mm).

Zorný úhel
Zorným úhlem je míněna velikost úhlu, pod kterým nám optická soustava dalekohledu umožňuje sledovat své okolí. Může být vyjádřena úhlem nebo šířkou zorného pole ve vzdálenosti 1000 m od pozorovatele. Když je tedy na dalekohledu uvedeno např. 131 m/1000 m, pak můžeme dalekohledem pozorovat ve vzdálenosti jednoho km výsek krajiny o šířce 131 m. S větším zvětšením šířka zorného pole klesá. Oblíbené jsou samozřejmě dalekohledy, které vzhledem ke svým dalším parametrům poskytují co nejširší zorné pole.

Výstupní pupila a světelnost
Průměr výstupní pupily v mm charakterizuje velikost obrazu tvořeného optikou dalekohledu na vnitřní čočce dalekohledu. Když se podíváme na vnitřní čočku dalekohledu mířícího do prostoru, pak na ní uvidíme okrouhlý světelný obraz určitého průměru – to je výstupní pupila. Její hodnota se dá zjistit prostým podílem průměru vnější čočky a zvětšení (např. dalekohled s parametry 10×50 má průměr výstupní pupily 50/10 = 5 mm). Průměr zornice lidského oka je od 2-3 mm za denního světla po maximálně 7 mm za tmy. Pokud bychom chtěli beze zbytku využít veškerou světelnost dalekohledu, pak bychom museli dokázat roztáhnout zorničku našeho oka právě na velikost jeho výstupní pupily. S věkem tato schopnost klesá a tak zatímco mladý člověk dokáže ocenit jasnější obraz, který mu poskytuje dalekohled s velikostí výstupní pupily o 7. mm (např. dalekohled s parametry 7×50), tak čtyřicátník už rozdíl mezi tímto dalekohledem a dalekohledem méně světelným rozeznat nedovede. Zbytečné je pak kupovat dalekohled světelný a těžký, když jeho možnosti nemůžeme využít.

Relativní světelnost dalekohledu je dána druhou mocninou průměru výstupní pupily. Čím je její hodnota vyšší, tím je sledovaný obraz jasnější. Jinou teoretickou hodnotou umožňující srovnání vlastností dalekohledu za horších světelných podmínek je stmívací faktor, který se spočítá jako druhá odmocnina ze součinu průměru objektivu a zvětšení (Např. pro dalekohled 7×42 je stmívací faktor 17,2. Jde o spodní hodnotu této veličiny, která je ještě vhodná do špatných světelných podmínek).

Vlevo různé velikosti výstupní pupily u dalekohledů 7×50, 10×50 a 20×60. Vpravo různě zbarvené vnější čočky objektivu způsobené rozdílnými antireflexními vrstvami.
Zdroj obrázků: http://navod.hvezdarna.cz/

Konstrukční vlastnosti dalekohledu

Máme za sebou popis základních optických parametrů binokulárních dalekohledů. Tyto jsou dané a víceméně stejným způsobem charakterizují každý z nich. Na řadu přichází nadstandard, který může dva dalekohledy o stejných optických parametrech výrazně kvalitativně odlišit a může jednomu z nich poskytnout nečekanou přídatnou hodnotu – jedná se o konstrukční vlastnosti dalekohledů.

Lineární a klasické dalekohledy
Většina dnešních dalekohledů je prizmatických, což znamená, že používají v okuláru i objektivu konvexní čočky. Samotné použití tohoto typu čoček by znamenalo, že dalekohledem uvidíme stranově a výškově obrácený obraz. K tomu, aby měl obraz tu správnou podobu (k jeho otočení), se používají hranoly. Letmým pohledem na skupinu dalekohledů v obchodě zjistíme, že se v prvé řadě liší vzhledem. Buď jsou přímé nebo je každý z tubusů zalomený. Tento rozdíl je způsoben právě typem použitých hranolů uvnitř dalekohledu. Součástí optiky klasických dalekohledů (porro prism) jsou dva trojboké hranoly. Světlo procházející touto optickou sestavou se třikrát lomí a jeho paprsek má tvar písmene „Z“. Naproti tomu lineární dalekohledy (roof prism) mají ve své konstrukci použity tzv. střechové hranoly, což umožňuje průchod světla v přímém směru.
Lineární dalekohledy tak působí kompaktněji a jsou skladnější. Díky střechovým hranolům mohou být i lehčí. Často se ale stává, že ztráta světla průchodem takto řešenou optickou soustavou je vyšší, než u dalekohledů klasických – triedrů. Přesto jde o moderní novou konstrukci, která poskytuje při dostatečné kvalitě optiky obraz plně srovnatelný s klasickými dalekohledy. Proto ji nelze než doporučit.

Schéma průběhu světelného paprsku lineární a klasickou konstrukcí dalekohledu.

Antireflexní vrstvy
Aby byl průchod světla optickou soustavou dalekohledu co nejvyšší a aby jeho ztráta rozptylem a odrazem byla uvnitř těla dalekohledu co nejmenší, tak jsou v těch lepších výrobcích všechny optické části pokryty antireflexní vrstvou, která může být i několikanásobná (označení FMC – fully multi coated). Při výběru dalekohledu je vhodné přihlédnout i k faktu, že tímto způsobem ošetřené čočky nejen že zajišťují lepší světelnost dalekohledu, ale šetří i vaše oči, protože dokáží odfiltrovat značnou část světla v UV spektru.

Zoom
Možnost pořídit si dalekohled s proměnnou ohniskovou vzdáleností, kdy si můžete díky zoomu pozorovaný objekt libovolně přitáhnout, je lákavá. Žádný z těchto dalekohledů ale nedosahuje vlastností binokulárů se zvětšením pevným. Úbytek světla je s větším zvětšením drastický, nehledě na chvění obrazu.

Ostření a jeho rozsah
U některých starších dalekohledů bylo nutné ostřit na obou okulárech – individuální ostření, což je při použití v terénu a zvláště pak při ornitologii velice nepraktické a zdlouhavé. Většina nových dalekohledů má už ostření středové umístěné mezi dvěma tubusy.
U levnějších dalekohledů se při otočení ostřícího šroubu pohybují vnější části okulárů. Dalekohledy, které jsou takto konstrukčně řešené, bývají náchylnější k nečistotě, která do nich může vnikat spolu s vlhkostí. Většina nových lineárních dalekohledů má naopak ostření vnitřní. Optické členy takového přístroje se pohybují uvnitř jeho těla a proto může být zajištěna jeho odolnost vůči prachu i vodě.
Zvláště pro birdera je důležitý rozsah ostření daný především nejkratší ostřící vzdáleností. Někdy je nutné si prohlédnout pozorovaného jedince opravdu důkladně a proto je dobré mít možnost zaostřit na dva nebo tři metry.

Dioptrická korekce, oční reliéf a mezioční vzdálenost
Dioptrickou korekci v rozsahu 2-5 dioptrií poskytoval pro ty, kteří při pozorování sundávají brýle, většinou pravý okulár dalekohledu. Moderní přístroje mají prstenec k nastavení korekce umístěn v blízkosti ostřícího středového šroubu. Pro ty, kteří brýle nesundávají, je důležitá hodnota tzv. očního reliéfu (eye reliéf) neboli přesněji vzdálenost výstupní pupily, která udává v mm maximální vzdálenost oka od okuláru, kdy ještě obraz zorného pole nemá tmavé okraje a je tedy vidět celý. Člověk s brýlemi musí hledat dalekohled se vzdáleností výstupní pupily v rozsahu 14-20 mm, aby se s okem, před kterým je sklo brýlí, dostal tak blízko k čočce okuláru, kdy uvidí obraz celého zorného pole. Důležitá je i regulovatelná mezioční (interpupilární) vzdálenost, díky které dalekohled nastavíte přesně na rozestup svých očí. Kdyby se vám to nepodařilo, tak byste nedostali přesně středy výstupních pupil tubusů dalekohledu na středy zorniček svých očí a obraz zorného pole by se nejevil kompaktně kruhový a ostrý, ale tvořil by dva vzájemně se překrývající kruhy – viděli byste dvojitě.

Pogumovaný povrch a plnění inertním plynem
S praxí zjistíte, jaké výhody má dalekohled s pogumovaným povrchem. Nejen, že takto ošetřený povrch přístroje je odolný vůči mechanickému poškození a menším nárazům, ale hlavně poskytuje komfort vašim rukám při pozorování v zimě.
Kvalitní dalekohledy bývají plněny inertním plynem, nejčastěji dusíkem, který zajistí aby se optika při náhlých změnách teplot nemlžila. Každý z nás zažil situaci, kdy se při výstupu ze zahřátého auta do venkovní zimy optika dalekohledu pokryla vodním kondenzátem, který nám po dlouhou dobu neumožnil kvalitní pozorování. Plnění dusíkem tomuto jevu předchází a pokud je přístroj opravdu kvalitní a plyn z něj neuniká, tak nám zajistí i jeho vodotěsnost.

Popis základních částí obou konstrukčních typů dalekohledů. Rozdíl je jen v umístění dioptrické korekce.

Jdeme nakupovat

Myslím, že technických věcí už bylo dost. To základní, co nám pomůže v orientaci při výběru vhodného dalekohledu, jsme si uvedli a je čas přikročit k tomu hlavnímu – jde se nakupovat!

Za kolik?
Tím prvním, co teď budeme řešit je otázka ceny, protože od ní se bude odvíjet vše ostatní. Kolik chceme do dalekohledu investovat? Je dobré si uvědomit, že v případě optiky skutečně platí, že čím dražší přístroj si pořídíme, tím bude kvalitnější. Jde sice o spotřební materiál, ale pokud jde o kvalitu, tak nám může dalekohled v ideálním případě sloužit třeba i celý život. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že se koupí levného dalekohledu ocitneme na startu dlouhé trati opakovaných výměn, nákupů a prodejů, kdy nejsme s optikou nikdy zcela spokojeni a stále hledáme něco lepšího. Než uspěchat první krok, tak raději zvážit svoje možnosti, počkat, našetřit více peněz a koupit si něco lepšího. Tohle je rada, která se vyplatí.
Budeme se teď zabývat univerzálním dalekohledem, který by měl plnit úlohu optiky využitelné za každých podmínek a do každého prostředí (tj. za šera i za denního světla, do lesa i pro větší rybníky), tedy přístrojem, který již nebude nutno doplňovat jiným.

Pokud je vaše netrpělivost velká a finanční možnosti hodně omezené, pak za minimální investici považujme 1.500-2.000,- Kč. V této ceně dostaneme klasický dalekohled se zvětšením 7×50 nebo 10×50 s porro hranoly, s optikou, která už by měla být skleněná, se středovým vnějším ostřením, bez výplně inertním plynem, s antireflexní vrstvou na vnějších optických členech a s možností pogumovaného povrchu.
Dalekohled v rozmezí cen 2.500-5.500,- Kč je charakterizován opět porro hranoly, které jsou při horní cenové hranici z materiálu BaK-4, přičemž antireflexní vrstvu už mají většinou všechny prvky jeho optiky, čočky mohou být sférické, je zaručena vodotěsnost a samozřejmostí je pogumování a středové ostření. Kolem 5.000,- Kč se dá najít i levnější vodotěsný lineární přístroj s FMC úpravou optických členů a s vnitřním ostřením.
Cena 6.000-12.000,- Kč pak zaručuje velice kvalitní dalekohled s porro hranoly nebo srovnatelný přístroj s hranoly střechovými, FMC úpravu optických členů, vodotěsnost, vnitřní ostření a plnění inertním plynem (argon nebo dusík). Bonusem pak bývá třeba i neomezená záruka.

V posledně zmíněné cenové kategorii už by si mohl vybrat dostatečně kvalitní dalekohled každý ornitolog. Výrobců je tu velké množství, např. Bushnell, Bresser, Olympus, Fujinon, Pentax apod. Nabídka zde ale zdaleka nekončí. Ceny pokračují dále. Jedná se pak o špičkovou optiku, které zaručuje kvalitu a cenu její značka.

Dalekohled – nejlepší přítel birdera i birderky. 🙂

Jakou zvolit značku?
Jak už bylo řečeno, tak zhruba do 12.000,- Kč pořídíme kvalitní optiku od velkého množství výrobců. Je ale pravdou, že se vyplatí sáhnout po renomované značce místo po nějaké čínské napodobenině. Zárukou kvality je třeba Zeiss, Nikon, Eschenbach, Olympus nebo Vortex. Ovšem tak jako mezi automobily existují luxusní značky, tak i na pomyslném žebříčku výrobců optiky nalezneme na příčkách nejvyšších skvosty, které jsou zdobeny nápisem Swarovski, Leica nebo Zeiss. Jejich cena se pohybuje v řádu několika desítek tisíc korun. Ten, kdo není omezen rozpočtem nemůže udělat chybu s žádnou z těchto značek. Technika zpracování a optika těchto přístrojů je to nejlepší, co můžete dostat. Je pravda, že v některých případech je cena mírně přemrštěná jen díky značce, ale při pohledu přes podobný přístroj zjistíte, proč se do něj vyplatí investovat.
Dobrou zprávou pro našince je to, že naštěstí existují značky, které nabízejí téměř srovnatelnou kvalitu a přitom jejich cena zůstává stále ještě příznivá. Přitom birder nemusí nutně hledat v zahraničních vodách. Optika firmy Meopta, zvláště pak jejich binokuláry série MeoStar B1, splní požadavky i těch nejnáročnějších uživatelů a jejich cena se pohybuje kolem 20.000,- Kč.

Jaké zvětšení?
Vybíráme základní dalekohled pro pozorování ptáků. Pro tyto účely bude dostačující zvětšení 7-10x. Dalekohledy zvětšující 7-8x mají větší šířku zorného pole, bývají světelnější a většinou mají i velice sympatickou nejkratší ostřící vzdálenost. Jsou tedy univerzálnější pro ty, kteří se pohybují v nepřehledném prostředí lesů a křovin, kde bývají horší světelné podmínky. Dalekohledy s tímto zvětšením lze snadno a bez chvění udržet v ruce. Přístroje zvětšující 10x mají menší šířku zorného pole, udržet je bez chvění vyžaduje už značnou dávku cviku a pokud chceme, aby jejich světelnost byla srovnatelná s dalekohledy zvětšujícími méně, tak jsou díky průměru přední čočky robustnější a těžší. Jejich využitelnost je lepší v otevřeném terénu, na větší vzdálenosti a plochy. Nemůžeme je ale zatracovat ani při procházce lesem.

Nejlepší výrobce + nejvyšší cena = top binokulár. Ukázky toho nejlepšího na trhu:
Swarovski 10×42 EL SwaroVision, Leica 10×42 Ultravid HD a Zeiss Victory RF 10×45 Laser Rangefinder

Několik typů a rad na závěr

V případě, že s ornitologií začínáte a potřebujete univerzální dalekohled, který vám má vydržet co nejdéle, pak bych hledal v kategorii se zvětšením 7-10x a s průměrem vnější čočky 42-50 mm, tj. 7×42, 8×42, 10×42, 7×50 nebo 10×50. Mým prvním binokulárem byl Zeiss Dekarem 10×50. Na jeho 10-ti násobné zvětšení jsem si zvyknul a dokážu je udržet v ruce a proto bych hledal opět dalekohled zvětšující 10x. Jedná se ale o staříka s porro hranoly bez pogumování a bez výplně inertním plynem. Když jsem vybíral dalekohled manželce, tak moje volba po dlouhém zkoušení padla na binokulár s parametry 8×42. Jedná se o lineární dalekohled plněný dusíkem, který má tak skvělé optické vlastnosti, že mi zpočátku připadalo, že zvětšuje ještě více, než můj Dekarem. Chci tím říct, že i menší zvětšení moderního přístroje je nesrovnatelně lepší, než větší chvějící se obraz binokuláru staršího. Navíc je tento nový dalekohled lineární konstrukce se střechovými hranoly velice kompaktní a skvěle padne do ruky. Zde najdete pár poznámek o jeho koupi.

Ideálním způsobem výběru je možnost porovnání a vyzkoušení zvoleného binokuláru v praxi. Je dobré zajít do prodejny a třeba i dlouhé minuty hledět přes optiku do ulice. Zrak každého z nás je individuální a co může vyhovovat jednomu, to může druhému činit potíže. Když ani několikaminutové pozorování nebude doprovázeno nepříjemnými pocity v očích a rozostřením pohledu poté, co z nich dalekohled sejmete, pak jste na dobré cestě.
Před zakoupením je ještě dobré projít si internet a pečlivě porovnat ceny, ve kterých je vámi zvolený binokulár nabízen. Někdy jsou neuvěřitelně rozdílné a je zbytečné platit za stejné zboží víc, než je nutné.

Koupí dalekohledu s parametry 7×42 – 10×50 získáte univerzální přístroj pro práci v terénu. Nemá cenu pořizovat dalekohled zoomový nebo zvětšující více, protože časem ke své pozorovací technice stejně ještě přidáte další optiku. Tím následným krokem bude koupě stativového dalekohledu, bez kterého se člověk s vážným zájmem o pozorování ptáků v podstatě neobejde. Jeho výběru bude věnován samostatný článek. Ti, kteří se bez binokuláru už neobejdou nikde a pro které je běžný dalekohled příliš těžký a velký, jistě přikoupí ještě nějaký malý lehký kompaktní přístroj, který se dá nosit bez nesnází na opasku a který se stane každodenní samozřejmou součástí vašeho oblečení. 🙂


Několik mých favoritů pro případ, že bych musel kupovat nový dalekohled

Nikon Monarch 8×42 nebo 10×42 DCF WP – lineární konstrukce, FMC antireflexní úprava, vodotěsnost, plnění dusíkem, pogumovaný povrch, lehké tělo z polykarbonátu vyztužené skleněnými vlákny, nejkratší ostřící vzdálenost 2,5 m a cena pod 10.000,- Kč

Meopta Meostar B1 8×42 nebo 10×50 – lineární konstrukce, FMC antireflexní úprava ploch sklo-vzduch, fázové vrstvy na střechových hranolech, plnění dusíkem, vodotěsnost, pogumovaný povrch, duralové tělo, velká vzdálenost výstupní pupily a cena kolem 19.000,- Kč

Viper 8×42 nebo 10×42 Vortex – XR FMC antireflexní úprava, hranoly s fázovými vrstvami, nejkratší ostřící vzdálenost 1×5 m, tělo z lehkých odolných materiálů, vodotěsnost, pogumování, plněno dusíkem, neomezená záruka, cena kolem 15.000,- Kč

Eschenbach trophy 7×42 nebo 10×50 AS/D-B – FMC antireflexní úprava, vodotěsnost, nejkratší ostřící vzdálenost 2 m, plněno dusíkem, pogumování

1 Komentář

  1. Antonín Němeček

    Velmi oceňuji zajímavý článek o výběru vhodného dalekohledu pro pozorování ptáků. Jako vhodný dalekohled bych doplnil ještě Meopta Meostar B1 10x42HD. Objektivová fluoridová skla tohoto dalekohledu výrazně potlačují chromatickou aberaci a hrany pozorovaného obrazu netrpí rozkladem barevného spektra a kvalita obrazu je lepší než u dalekohledů, kde jsou použita klasická objektivová skla, kde není označení „HD“. Porovnával jsem v prodejně Meopta v Přerově a rozdíl je znatelný. Dalekohled se dá pořídit za 24000Kč, ale připlatit si za takto lepší obraz se podle mě vyplatí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *