birdwatcher.cz

Výběr terénní určovací příručky

Tou nejzákladnější pomůckou birdwatchera je krom dalekohledu kvalitní terénní určovací příručka, a to i v případě, že vám v přírodě dělá průvodce zkušený ornitolog, jehož rady a pomoc při určování ptačích druhů jsou v každém případě k nezaplacení. Jednak nemusí být váš starší kolega vždy k dispozici a pak není nad názornost povedených kreseb či fotografií.

Maně si vzpomínám na své počátky, kdy jsem si naivně myslel, že jsou v mém obrázkovém atlase ptáků zachyceny všechny druhy, se kterými se u nás mohu setkat. Když jsem pak s překvapením zjistil, že třeba bahňáků je mnohem více, tak jsem vůbec nevěděl co s nimi a jak je mám určit. Připadali mi tak exotičtí a neznámí, že jsem je raději cíleně přehlížel. Prostě jsem si na jejich identifikaci netroufnul. A to jen díky nedokonalosti přístupné literatury. Ne, že by vhodné určovací příručky neexistovaly, ale na našem trhu nebyly a o zahraniční literatuře jsem jako amatérský samouk neměl ani ponětí.

Není nad objevitelské listování kvalitní určovací literaturou. 🙂

Jen si vybrat

V současné době je situace úplně jiná. Stačí zajít do libovolného knihkupectví a v příslušném regálu najdete hned několik publikací týkajících se naší avifauny. Může se jednat o knihy s širším zaměřením, ve kterých je ptákům věnována jen určitá část nebo jde přímo o ptačí atlasy a určovací příručky. Jejich kvalita i provedení může být různá. Najdeme tu práce domácích autorů i překlady zahraničních jmen. K výběru jsou publikace fotografické nebo kreslené, můžeme se rozhodnout pro klíče rozdělující ptáky podle barvy, čeledi nebo klasických fyziognomických znaků. Můžeme sáhnout po knize zachycující ptáky určitého biotopu nebo geografické oblasti. Jak říkám, možností je hodně, jen se v té nepřeberné nabídce zorientovat a mít představu o tom, co vlastně chceme a potřebujeme.

Stejně jako se cizímu jazyku hned neučíme četbou tlustého románu, tedy až na výjimky, tak bych ani k prvním ornitologickým krokům, kdy po ptácích ve svém nejbližším okolí teprve pokukujeme a snažíme se s nimi seznámit, nezvolil terénní příručku detailně popisující všechny druhy, které můžeme potkat v Evropě. Dovedu si představit ten zmatek při listování stovkami stran přeplněnými barevnými ilustracemi opeřenců, abych si zdlouhavě našel sýkoru koňadru. Příliš mnoho informací a nepřehlednost téměř „profesionální“ příručky by mohla mladého adepta birdwatchingu spíše odradit.

Raději bych se poohlédl po něčem jednodušším a nejlépe od domácího autora. Přednost bych dal tentokrát barevné kreslené publikaci, jejíž ilustrace mnohdy vystihují určovací znaky ptačích druhů názorněji, než fotografie.

Walter Černý: Ptáci;
Karel Hudec & Jan Dungel: Atlas ptáků České a Slovenské republiky;
Detlef Singer: Encyklopedie ptáků – fotografický průvodce

Základní ornitologická určovací literatura

Takovou klasikou domácí provenience, která se zabydlela v knihovnách několika generací českých ornitologů, je nestárnoucí kniha Ptáci od Waltera Černého. Barevné ilustrace Karla Drchala sice nehýří barvami, ale i ve své střízlivosti jsou velice názorné a hravě strčí do kapsy schematické pidikresby z jiných knih. O oblibě a životnosti této publikace svědčí i to, že vychází už v několikáté reedici (poslední vydání je z roku 2004).
Krom stručného popisu vzhledu daného druhu v ní nalezneme také mapku jeho rozšíření a data týkající se jeho výskytu u nás.

Ukázka z knihy Ptáci Waltera Černého.

Dalším dílkem, které si jistě zaslouží pozornost je Atlas ptáků České a Slovenské republiky autorů Karla Hudce a Jana Dungela (Academia, Praha 2001). Drobná kniha v tvrdé vazbě se skvěle vejde do ornitologovy kapsy. Její textová část je tvořena stručným popisem určovacích znaků každého druhu, který se dá na území České a Slovenské republiky zastihnout, jeho aktuální početností a charakteristikou výskytu. Ze schematických mapek zjistíme areál hnízdního rozšíření každého druhu, areál celoročního výskytu a jeho zimoviště. Téměř u každého druhu se dá najít i barevný graf zobrazující dobu výskytu, průběh hnízdění a dalších aktivit daného druhu v průběhu roku. Barevné tabule zachycují 436 druhů ptáků. Kresby jsou sice dostatečně velké, ale v některých případech nepřesné z hlediska tělesných proporcí určitých druhů. Na druhé straně jsou ale bohatší o vyobrazení hnízd, vajec a u některých řádů (vrubozobí, dlouhokřídlí, krátkokřídlí aj.) také o mláďata v prachovém peří. Řekl bych, že právě tato publikace je velice vhodná pro začátečníky. Obsahuje mimo jiné i praktický určovací klíč podle prostředí, v němž můžeme ptáky zastihnout.

Ukázka z knihy Atlas ptáků České a Slovenské republiky Karla Hudce a Jana Dungela.

Podobný, ale brožovaný formát, má český překlad německé publikace s názvem Encyklopedie ptáků – fotografický průvodceDetlefa Singera (BETA – Dobrovský&Ševčík, Praha – Plzeň 2008). V této velice vydařené knížečce najdeme jednoduchý klíč čeledí, popis a fotografie vajec a ptačích snůšek, hnízd a hnízdních dutin, mláďat a pobytových značek ptáků (zbytky potravy, pera, vývržky a trus) a dále pak fotografie 283. druhů ptáků. U každého druhu jsou dvě fotografie včetně informací o identifikaci, hlasu, výskytu, potravě a hnízdění. Závěr patří osmi tabulím s kreslenými letovkami kachen, dravců, bahňáků, racků a rybáků. Tato drobná knížka se skvěle hodí do terénu a při každém otevření vás překvapí novými informacemi, které jste dříve přehlédli.

Ukázka z knihy Encyklopedie ptáků – fotografický průvodce Detlefa Singera.

Zmíněnou trojici knih bych ještě doplnil dalším fotografickým atlasem Ptáci Evropy Roberta Huma (Knižní klub, Praha 2004). Obsáhlé dílko plné fotografií a popisů si určitě najde svoje čtenáře. Osobně mě odradily některé fotografie ze kterých je pták vyříznut a umístěn na bílé pozadí s textem. Tímto způsobem upravené obrázky postrádají vypovídací schopnost o prostředí, ve kterém byl určitý druh zachycen a navíc jsou často pořízeny snad jen ze sbírkových muzejních materiálů.

To nejlepší na českém trhu – „kniha knih“

Projdeme-li si nejrůznější birdwatcherská diskusní fóra na internetu, tak zjistíme, že tou nejlépe hodnocenou terénní určovací příručkou současnosti je pro Evropana kniha Birds of Europe autorů Mullarney, Svensson, Zetterström a Grant (HarperCollins Publishers Ltd., London 2004). Tato do všech detailů propracovaná publikace se skvělou grafickou částí vznikala celých patnáct let a na výsledku je to opravdu znát. Kdo by nechtěl jeden jediný field guide, který mu bude stačit na všech cestách po Evropě a navíc pokryje i území severní Afriky a Blízkého Východu? Kdo by netoužil mít „knihu knih“, jak jí říkáme doma, ve které je popsáno a zakresleno 722 druhů ptáků zaznamenaných v Evropě, 23 druhů introdukovaných a 103 vzácných zatoulanců? Vše je přitom doplněno identifikačními znaky, přepisem hlasových projevů a jednoduchou mapkou výskytu každého druhu, přičemž výsledný formát o necelých čtyř stech stranách vám rozhodně nebude překážet ani při delších cestách, ani při krátkých výletech do terénu. A to nejlepší nakonec. Kdo by nechtěl tuto určovací příručku přeloženou do českého jazyka? Její česká verze vyšla v nakladatelství Svojtka v roce 2004 pod názvem Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého Východu. Díky nepřesnostem a chybám v překladu sice o část své výjimečnosti přišla, ale v určovací příručce jde především o ilustrace, které se dají pokazit jen nekvalitním tiskem, což se v tomto případě nestalo.

Kniha samotná není asi tím nejlepším pro začínajícího ornitologa, ale pokročilému bude neocenitelným pomocníkem při práci v terénu.

Ukázka z knihy Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého Východu autorů Mullarney, Svensson, Zetterström a Grant.

Zahraniční literatura a další speciality

S rostoucí zkušeností, praxí a přehledem získaným roky věnovanými pozorování ptáků pocítíte potřebu doplnit i tu nejlepší terénní určovací příručku, kterou vlastníte, ještě něčím lepším, co by vám pomohlo najít odpovědi na otázky identifikace těch druhů nebo skupin ptáků, které jsou v mnoha případech obtížným oříškem i pro znalce. Tímto zjištěním jste bohužel dospěli do stadia, kdy vám už žádná česky psaná publikace nápomocna nebude. Důvodem je to, že prostě podobné práce v češtině neexistují. Budete se tedy muset obrátit k cizojazyčné, a to především anglicky psané literatuře. Stále hovoříme o terénní určovací literatuře.

Takovou všeobjímající knihou shrnující identifikaci všech druhů, se kterými se můžete v Evropě a potažmo západním Palearktu setkat je The Handbook of Bird Identification autorů Marka Beamana a Steva Madge (A&C Black Publishers Ltd., London 1998). Tlustá publikace o 868. stranách, 357. barevných tabulích a 625. barevných mapách se nehodí k vláčení terénem, ale je určena spíše pro domácí studium a přípravu. HBI je považována z hlediska současných znalostí determinace ptačích druhů západního Palearktu za publikaci desetiletí a prozatím neexistuje nic, co by ji v komplexnosti a přitom i v přijatelném rozsahu překonalo.

Ten, kdo se zabývá jen určitou skupinou ptáků, pak asi sáhne po specializované publikaci, která se soustředí právě na jeho zájmovou oblast. Dají se tak najít určovací příručky věnované sovám, dravcům, bahňákům, dlouhokřídlým apod. (viz níže). Možností je opravdu hodně a od kvalitních literárních zdrojů nás může dělit jen jazyková neznalost, protože získat potřebnou knihu je ve věku internetového zasíťování světa otázkou několika dní.

Samostatnou kapitolou je mezinárodní projekt popisovaný zkratkou HBW. V souvislosti s ním se už nedá psát o pouhé určovací příručce a přívlastek terénní zde také ztrácí smysl. Jedná se o šestnáctisvazkové dílo s plným názvem Handbook of the Birds of the World, ve kterém by měl být ilustrován a v základních faktech popsán každý ptačí druh na světě. Zatímco první díl vyšel už v roce 1992, tak poslední by měl spatřit světlo světa v roce 2011. Více o tomto projektu několikakilogramových svazků zpracovávaných podle zoologické systematiky naleznete na stránkách nakladatelství Lynx.

Několik rad na závěr

Nabídka terénních určovacích příruček pro začátečníky a laiky je na našem trhu dostatečná. Přednost bych ovšem dal domácímu autorovi, jehož jméno má mezi ornitologickou veřejností váhu a zaručuje tak kvalitní zpracování publikace. V našem případě bych pro začátek sáhnul po výše zmíněné knize Atlas ptáků České a Slovenské republiky autorů Karla Hudce a Jana Dungela. Pro pokročilé a znalce je nabídka českých určovacích příruček velice omezená a v podstatě je redukována pouze na jedinou práci a tou jsou Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého Východu autorů Mullarney, Svensson, Zetterström a Grant. Zatímco u prvního titulu pokulhává grafická část, tak u druhého je to naopak část textová. Přesto se jedná o špičkové publikace, které usnadní práci v terénu začátečníkům i zkušeným ornitologům.

Terénní určovací příručku je dobré nosit při každé výpravě do terénu. Jak už bylo mnohokrát zmíněno, nikdy nevíte, s čím se venku můžete setkat a tudíž se vždy hodí možnost rychlého srovnání určovacích znaků pozorovaného jedince s literaturou. Jde rozhodně o mnohem lepší metodu, než dodatečné určování neznámého ptáka po návratu domů. Lidská paměť je nespolehlivá a snadno přehlédnete právě ten nejdůležitější určovací znak jen proto, že jste o jeho existenci nevěděli. Není žádnou hanbou vytáhnout z baťůžku v případě pochybností svůj field guide a znovu si správnost svoji determinace ověřit. Flekatý, umolousaný, potrhaný a pomačkaný svensson, který se vám v terénu objeví při každé vhodné příležitosti v ruce, rozhodně nesvědčí o vaší nejistotě a tápání, ale naopak o maximální objektivitě vaší determinace, což je krůček k tomu, aby vaše jméno mohlo být v budoucnu spojováno s respektem a profesionalitou při práci v terénu.


Další určovací literatura

Česká:

Singer D., 2009: Ottův průvodce přírodou – Ptáci. Ottovo nakladatelství, Praha.
Harrison C, Greensmith A., 2006: Ptáci. Knižní klub, Praha.
Taylor M., Arlott N., 2009: Určujeme ptáky podle barvy. Svojtka, Praha.
Dierschke V., 2009: Nový průvodce přírodou – Ptáci. Knižní klub, Praha.
Walters M., 2007: Ptačí vejce. Knižní klub, Praha.

Anglická:

Message S., Taylor D., 2005: Waders of Europe, Asia and North America. A & C Black Publishers Ltd., London.
Tailor D., 2006: Shorebirds of North America, Europe and Asia: A Guide to Field Identification. Princeton University Press.
Chandler R., 2009: Shorebirds of the Northern Hemisphere. Christopher Helm Publishers Ltd., London.
Clark W. S., 1999: A Field Guide to the Raptors of Europe, The Middle East, and North Africa. Oxford University Press, Oxford.
Forsman D., 1999: The Raptors of Europe and The Middle East. A & C Black Publishers Ltd., London.
Gensbol B., 2007: Collins Birds of Prey. HarperCollins UK, London.
Olsen K. M., Larsson H., 2004: Gulls of Europe, Asia and North America. A & C Black Publishers Ltd., London.
Olsen K. M., Larsson H., 1995: Terns of Europe and North America. Christopher Helm Publishers Ltd., London.
Harrison P., 1991: Seabirds: An Identification Guide. Christopher Helm Publishers Ltd., London.
Blomdahl A., Breife B., Holmström N., 2003: Flight Identification of European Seabirds. A & C Black Publishers Ltd., London.
Onley D., Scofield P., 2007: Field Guide to the Albatrosses, Petrels and Shearwaters of the World. Christopher Helm Publishers Ltd., London.
König C., Weick F., 2008: Owls of the World. Christopher Helm Publishers Ltd., London.
Shirihai H., Gargallo G., Helbig A., 2001: Sylvia Warblers. A & C Black Publishers Ltd., London.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *