birdwatcher.cz

Výběr stativového dalekohledu

Dejme tomu, že se pozorování ptáků věnujeme už nějaký ten pátek a dalekohled, který se nám pohupuje na krku, nám absolutně vyhovuje. Vystačí nám k procházkám po lese i kolem rybníků, dokážeme v něm číst v šeru i na větší vzdálenosti, s obrazem, který nám jeho optika poskytuje jsme spokojeni a hlavně zvládáme onu základní dovednost, kdy správně dokážeme zacílit na pozorovaný objekt, byť by šlo o vzdálenou siluetu letícího ptáka. Pak nás ale nějaký kolega přizve ke sledování zimujících husí či k pozorování táhnoucích bahňáků. Husy jsou v polích vzdálené několik set metrů a bahňáci až na druhé straně vypuštěného rybníka. Dostat se k nim bez jejich vyplašení nelze. Naštěstí sebou má váš kolega stativový dalekohled, do kterého vám umožní nahlédnout. Z toho pohledu jste v šoku. Výkonná optika umístěná na pevném stativu vám odhalí svět, o kterém jste doposud neměli potuchy. Náhle jste schopni do nejmenších detailů popsat šat pozorovaného jespáka nebo pohodlně odečíst krční límec husy z hejna uprostřed rozlehlého lánu polí. Ve stejném okamžiku vám přestává váš dalekohled postačovat. Tohle musím mít, říkáte se a začnete si pohrávat s myšlenkou na koupi vlastního stativového dalekohledu.

Podobný vývoj ve vztahu birdwatcher a jeho pozorovací optika, čeká každého z nás. Každý chceme být v koníčku, kterému se věnujeme lepší a dobrý stativový dalekohled nám to umožní. Přiblíží nás světu pozorovaných opeřenců a naučí nás spoustu nového. Na druhou stranu nám nabídne dostatečný odstup, ze kterého ptáky nebudeme rušit a tím je zastihneme v nedbalkách jejich přirozeného chování. Tím určitě ne posledním bonusem je pak možnost pořídit přes stativák působivou fotodokumentaci. Myslím, že finanční částka, kterou se do stativového pozorovacího dalekohledu rozhodnete investovat a která není malá, se vám stonásobně zúročí. V tomto příspěvku byste měli najít základní informace, které by vám měly usnadnit tápání spojené s výběrem podobného přístroje.

Stativový dalekohled se poslední dobou stává neodmyslitelnou součástí birdwatcherské výzbroje. Zde Nikon Fieldscope 25-75x82ED-A.

Spotting scope, spektiv, monokulár, stativák

Těmito výrazy se označuje výkonný monokulární dalekohled, který je určen pro použití s pevnou oporou, zpravidla se stavivem. Pozorování jedním okem je dost specifické a proto vyžaduje cvik. První delší pozorování tímto přístrojem nemusí být vždy příjemné. Zatímco jedno oko se adaptuje na pohled optikou, tak druhé zůstává beze změny a proto můžete vidět bezprostředně po pozorování dvojitě. Brzy ale získáte rutinu a pohled přes stativák bude stejně přirozený jako přes binokulár. Možná trošku zpohodlníte a stativák budete používat i pro menší vzdálenosti, ale člověk nikdy neví, s čím se může setkat a kdy se mu bude silně zvětšující optika hodit.

Charakteristiky optických vlastností popsané v článku věnovaném výběru dalekohledu pro pozorování ptáků bezezbytku platí i pro dalekohledy stativové. Můžeme se tedy zaměřit především na konstrukční vlastnosti, které budou mít rozhodující vliv na náš výběr.

Velikost dalekohledu a průměr objektivu

Velikost dalekohledu je jednoznačně ovlivněna průměrem čočky objektivu. Obecně platí, že čím větší je průměr této čočky, tím více světla se do optické soustavy dalekohledu dostane a tím bude obraz v okuláru světlejší. Velikost čočky ovšem ovlivňuje také výslednou hmotnost přístroje a každý by se tedy měl zamyslet nad tím, jakým způsobem a k jakému účelu hodlá dalekohled využívat a podle toho by měl volit lehčí nebo těžší přístroj. Člověk, který si většinu své výbavy nosí sebou a který podniká dlouhé a třeba i několikadenní výlety po horách, tak určitě ocení menší hmotnost a skladnost dalekohledu, se kterým se pojí i možnost použití lehčího stativu. Naopak ten, který svá pozorování provádí několik kroků od automobilu, kterým své vybavení vozí, nemusí na hmotnost svého stativového dalekohledu brát ohled.

Stativové dalekohledy můžeme podle průměru objektivu zhruba rozdělit do tří kategorií:

Průměr 60 mm (50-70 mm)
Jedná se o nejmenší a nejkompaktnější monokuláry, které v případě průměrů objektivu kolem 50 mm v podstatě odpovídají velikostí polovině běžného binokuláru. Některé se od binokulárů neliší ani svojí konstrukcí s využitím porro hranolů.
Téměř každý výrobce optiky má mezi svými produkty spektiv s průměrem kolem 60 mm a v případě předních výrobců jsou vlastnosti těchto přístrojů plně srovnatelné s jejich většími „bratříčky“ (např. Swarovski ATS65 HD, Kowa TSN-600 a TSN-660, Zeiss Diaskope 65 mm, Nikon Fieldscope 60 mm apod.). Krom zřejmé výhody dané velikostí mají tyto přístroje nepatrně horší světelnost a při použití se stejným okulárem dávají menší zvětšení. Kvalitní a cenově dosažitelný je např. Minox MD 62 W ED nebo Pentax PF-65ED-A II.

Různé druhy ostření na tělech stativových dalekohledů.
Nahoře je Swarovski ATS-80 HD s ostřícím prstencem jaký se používá u objektivů pro fotoaparáty.
Dole je Kowa TSN-883 Prominar se dvěma ostřícími šrouby pro hrubé a jemné ostření.

Průměr 80 mm (75-88 mm)
Kategorie, ve které naleznete nepřeberné množství výrobků. Pokud vybíráte mezi renomovanými značkami, tak se tu bez přehánění dá najít ta nejlepší pozorovací technika současnosti. Jak říkají reklamy, jde o optiku bez všech kompromisů. Tomu odpovídají i ceny nezřídka přesahující i na relativně levném americkém trhu daleko za hranici 2.000 USD (např. Kowa TSN-883, Nikon EDG Fieldscope, Leica APO-Televid 82 nebo Swarovski ATM-80 HD).
V kategorii s průměrem objektivu kolem 80 mm se dají ovšem najít i přístroje, u kterých je poměr ceny a výkonu mnohem příznivější. Právě z těchto dalekohledů budeme nejspíš vybírat. Z těch známějších je dosažitelný Nikon Fieldscope 82 ED, Pentan PF-80ED a Vortex Razor HD, ale za pozornost stojí i levnější Celestron Ultima 80ED a Bushnell Legend Ultra. Zapomenout nemůžeme ani na domácí Meoptu, s jejímž Meostarem S1 APO rozhodně neuděláte chybu.

Průměr 100 mm
Zatímco u průměru objektivu kolem 60 mm se váha přístroje pohybuje kolem 1 kg a u průměru 80 mm mírně nad 1,5 kg, pak monokuláry s průměrem objektivu 100 mm váží spolehlivě přes 2,5 kg. S délkou přesahující 50 cm se jedná o optiku nezanedbatelných rozměrů. Tato kategorie množstvím výrobků neoplývá. Žádný ze špičkových výrobců ji ve svém „repertoáru“ nemá. Výjimkou je Pentax s modelem PF-100ED. Nároky na použití podobného velkého přístroje se nepřiměřeně zvyšují. Nejde jen o jejich rozměry a hmotnost, které v terénu spíše překážejí, ale také o nutnost používat stabilní a těžký stativ, který by udržel velký spektiv v dostatečném klidu. Nemá smysl kupovat monokulár s objektivem o velkém průměru s představou lepší světelnosti, když kvalita jeho zpracování, se kterou se pojí optické vlastnosti přístroje, výrazně pokulhává za spektivy menšími.

Pro úplnost bych zmínil ještě další dva výrobky: Celestron Ultima 100ED a Yukon 6-100×100. Druhý z přístrojů je zajímavý svým technickým řešením, protože je tvořen dvěmi nezávislými objektivy umístěnými nad sebou. Hlavní objektiv poskytuje zvětšení 25-100x s průměrem 100 mm a doplňkový zvětšuje 6-25x a má průměr 25 mm. Mezi objektivy se dá přepínat otočným šroubem, na který reaguje pohyb zrcadla uvnitř přístroje. Dalekohled řešený díky zrcadlové optické soustavě má přijatelné rozměry i hmotnost. Zdaleka však nedosahuje kvality dříve zmíněných značek.

Přímé a lomené dalekohledy

Poté, co se rozhodneme jakou velikost by měl náš budoucí stativový dalekohled mít, tak můžeme přejít k dalšímu kroku. Je nutné podumat nad tím, jestli zvolit přístroj přímý nebo lomený.

Osa okuláru se nachází v případě přímého (straight) dalekohledu v ose objektivu na rozdíl od dalekohledu lomeného (angled), kdy je osa okuláru zpravidla odkloněna od osy objektivu o 45°. Pozorování a hlavně zachycení pohybujícího se objektu do zorného pole přístroje je snazší u přímé verze. Tím ale její výhody končí. Tento dalekohled je nutné mít ve výšce očí, což se dá zejména u vyšších osob obtížně splnit. Podmínkou je vysoký stativ nebo si sebou může birder nosit židličku a pozorovat v sedě. Při delším pozorování, kdy je nutno hlavu držet zpříma, se začnou nepříjemně ozývat krční svaly.

Většina ornitologů používá lomenou verzi dalekohledu. Rychle najít pozorovaný cíl je sice zprvu obtížnější, ale s cvikem se tato nevýhoda vytrácí. Pozorování je naopak s mírně předkloněnou hlavou pohodlnější a stativ se dá použít nižší. V případě, že jeden přístroj využívá najednou více lidí různého vzrůstu, pak jistě ocení jednoduchost práce, kterou nabízí právě lomená verze – odpadá opakovaná manipulace se stativem a různé podřepávání, které nahradí obyčejný předklon. Nezanedbatelnou výhodu má lomený dalekohled také pro ty, kteří se pokoušejí o dokumentaci pozorovaných objektů pomocí digiscopingu (fotografování kompaktním fotoaparátem přes stativový dalekohled).

Přímá a lomená verze stativového dalekohledu Zeiss Diascope 85 T*FL.

Zvětšení a typ okuláru

Kvalitu obrazu neovlivňuje pouze objektiv dalekohledu, ale rozhodující měrou také okulár, který bývá u stativových dalekohledů vyměnitelný. Před birderem tak stojí další otazník: jaký okulár zvolit?

Možnosti jsou naštěstí jen dvě. Buď se rozhodne pro okulár s proměnnou ohniskovou vzdáleností – pro „zoom“ nebo pro okulár nabízející zvětšení konstantní. Řekl bych, že zoomové okuláry jsou oblíbenější a univerzálnější, ale fajnšmekři si časem nejspíš pořídí okulár s pevným ohniskem. Zoomové okuláry jsou totiž konstrukčním kompromisem, který zcela využívá všech kladů objektivu jen při nejmenším zvětšení – obraz má nejširší zorné pole, optickou soustavou prochází nejvíce světla a průměr výstupní pupily je největší. Při následném zvětšení jsou vlastnosti i té nejlepší optické soustavy dalekohledu výrazně degradovány – světelnost klesá, roste vinětace (rozsah černých okrajů obrazu) a začínají se projevovat chromatické aberace. Použitelnost dalekohledu s větším zvětšením tak klesá při horších světelných podmínkách – za šera a za deště.
Nejběžnější zvětšení zoomového okuláru bývá v rozmezí 20-60x, okuláry s pevným ohniskem mají obyčejně zvětšení 20x, 30x nebo 45x. U obou typů se pak objevuje označení odlišující normální verzi od verze širokoúhlé (např. S, SW – Swarovski, XW – Nikon apod.).

Osobně používám okulár s proměnnou ohniskovou vzdáleností 20-60x a díky jeho univerzálnosti jsem s ním naprosto spokojen. Faktem je, že pokaždé začínám pozorovat se zvětšením minimálním (20x) a občas si obraz „přitáhnu“ zvětšením 35-40x. Horní hranice zoomového okuláru využívám zřídka. Pro běžné účely by tedy stačilo konstantní zvětšení 35x zvláště, pokud by nabízelo dokonale ostrý a světelný obraz. Při výběru monokuláru bych se vyhnul sestavám u nichž se maximální zvětšení blíží průměru objektivu. Lákadlo v podobě maximálního zvětšení je vykoupeno tmavým obrazem a je použitelné snad jen za naprosto dokonalého slunečného dne. U renomovaných firem se ale s podobnou nabídkou nesetkáme.

Nahoře konstrukčně velice zajímavý Yukon 6-100×100, dole pak hvězdářský Tele Vue-85 Evergreen.

Další parametry

Jak už bylo řečeno, charakteristiky optických vlastností popsané v článku věnovaném výběru dalekohledu pro pozorování ptáků bezezbytku platí i pro dalekohledy stativové. Přesto- bych chtěl ještě jednou zmínit dvě věci, kterým bychom při výběru spektivu měli věnovat zvýšenou pozornost. Jedná se o přítomnost antireflexních vrstev na optických členech sestavy (označení ED, HD, APO apod.), které výrazně zlepšují optické vlastnosti dalekohledu, snižují rozptyl a ztrátu světla průchodem sestavou a omezují nežádoucí jevy, jako je např. chromatická aberace. Vždy bych volil spektiv právě s touto úpravou, která nabízí čistý, ostrý a kontrastní obraz, zvláště pak za horších světelných podmínek.

Další nezanedbatelnou vlastností je plnění těla inertním plynem, který zaručuje přístroji odolnost proti vlhkosti, zvýšenou nebo úplnou vodotěsnost a eliminuje zamlžení či kondenzaci vody uvnitř přístroje při náhlých změnách teploty – např. při přechodu z mrazivého terénu do vyhřátého auta. Předejdete tím otravnému a zdlouhavému vysoušení optiky ve chvíli, kdy ji nutně potřebujete používat. Tato úprava navíc prodlužuje životnost přístroje a díky úpravě jeho povrchu, se kterou se často pojí (pogumování), propůjčuje dalekohledu také větší odolnost vůči poškození (nárazy, poškrábání).

Za kolik?

Kvalitní stativový dalekohled není levnou záležitostí a při jeho výběru opět platí pravidlo, že čím víc do něj investujeme, tím lepší přístroj budeme mít. Vyplatí se počkat, našetřit více peněz a pak koupit optiku, která je prověřená a která nám při šetrném zacházení může bez přehánění sloužit celý život.
Pokud si s výší investice nemusíme dělat hlavu, tak je výběr vcelku jednoduchý a svůj vysněný přístroj si určitě najdeme mezi značkami Kowa, Zeiss, Leica, Swarovski nebo Nikon v cenové relaci 50.000 Kč a více. To platí jen pro některé. Řekl bych, že většina z nás bude hledat mezi levnější optikou. Ceny této dejme tomu střední třídy monokulárů se pohybují přibližně v relaci od 25.000 do 35.000 Kč a dají se tu nalézt opravdu kvalitní přístroje. Stále ještě můžeme uvažovat o značkách Pentax, Minox, Celestron nebo nižší třídě značky Nikon či Kowa. Do této třídy patří i naše Meopta, jejíž model Meostar S1 s průměrem objektivu 75 mm a APO úpravou čoček se řadí zvláště mezi našimi ornitology k velice oblíbeným monokulárům. Několik ucházejících spektivů by se dalo najít ještě levněji, ale zde je kvalita už velice kolísavá a obecně se dá říci, že pod hranicí 10.000 Kč už moc dobrého čekat nemůžeme. O podobných dalekohledech nabízených třeba i v řetězcích diskontních obchodů typu Lidl nebo Tesco raději ani neuvažujme. Za zmínku stojí ještě značky Bushnell nebo Olivon.

Debaty týkající se stativových dalekohledů bývají oblíbenou kratochvílí birderů. 🙂

Několik rad na závěr

Když kupujeme stativový dalekohled, tak bychom neměli spěchat. V tomto případě se zbrklost rozhodně nevyplácí. Kdo má čas, ten má i možnost většího výběru a hlavně má k dispozici mnohem více informací. Vyplatí se například projít internetové burzy, inzertní servery, navštívit bazary s fototechnikou nebo i zastavárny a hledat. Mnohdy se takto dají pořídit třeba starší značky Meopty, které získáte za zlomek ceny současných levných spektivů a přitom jejich kvalita je o několik tříd výše. Typickým modelem, na který bych se zaměřil, je Meopta HA-70 a HA-75 (tzv. Hermes) nebo Meopta Sport 25×70 a 40×70. V obou případech jde o velice kompaktní a lehké přístroje s výměnným okulárem, které jsou plněny dusíkem a osazeny výbornou optikou. V terénu nám tito second-handoví staříčci mohou ještě dlouhou dobu prokazovat neocenitelné služby. Kolega takto našel ve starém bazaru Meoptu Sport 25×70 za neuvěřitelných 1.500 Kč.

K pozorování ptactva se dají s úspěchem použít také astronomické dalekohledy. Chce to jen sbírat informace a zkušenosti. Velice chválený, i když ne nejlevnější, je např. Tele Vue-85 Evergreen. Ovšem nemusíme použít celý astronomický dalekohled. Když pečlivě zapátráme na internetu, pak zjistíme, že díky redukčním kroužkům jdou příkladně k tělům značky Zeiss (Zeiss Diascope 85 T*FL) připevnit okuláry určené k hvězdářským účelům, které vyrábí firma Baader Planetarium. Jde o celou řadu okulárů s pevným ohniskem nesoucí název Hyperion. Okuláry jsou levné a ve spojení s tělem stativového dalekohledu poskytují velké zvětšení s širokým zorným polem a ostrým obrazem.

Možností je celá řada. Jak říkám, chce to sbírat informace a zkušenosti od svých kolegů, zkoušet si každý vhodný stativák, který se vám dostane pod ruku, porovnávat, zvažovat a hledat nejvhodnější alternativu, která by vyhovovala jednak vaší peněžence, ale také stylu a záměrům vaší terénní práce a především pak vašim očím. Bez pečlivého opečovávání této naší nejvzácnější optiky je každý dalekohled jen samostatně nefungujícím nástavcem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *