Během těch dlouhých let, po které se ornitologii amatérsky věnuji, se mi v knihovně nashromáždilo už několik kilogramů ptačí literatury. Od prvních klíčů a atlásků, které mi pomáhaly v samých začátcích a které byly krásně nedokonalé, přes různé časopisy, které samy o sobě s léty měnily svoji tvář, až po literaturu odbornou obsahující takové množství informací, že mi budou učebnicemi snad po celý život.
K těm prvním patřil Ptačí svět od Aloise Mikuly (Mladá Fronta, Praha 1975), který pak vystřídal nádhernýAtlas vtákov od dvojice autorů Františka Vilčeka a Zdeňka Bergera (Obzor, Bratislava 1984). Kolikrát mi jej třídní profesor zabavil, když jsem v něm pod lavicí listoval.
Z každé další knihy, kterou jsem v knihkupectví nalezl, jsem měl velkou radost. Tak mi přibyli PtáciWaltera Černého (Artia, 1980), Ornitologická příručka Františka Obhlídala (SZN Praha, 1981) a pro mě tehdy v terénu nepostradatelný Klíč k určování našich ptáků v přírodě do Františka Baláta (Academia, 1986). Následovalo postupné nakupování všech pěti svazků Fauny ČR – Ptáci Karla Hudce a jeho přepracovaných a doplněných vydání. Právě tyto objemné a v mnoha pracech nejcitovatější knihy mi dělaly a mnohdy ještě dělají před spaním společnost. 🙂
Walter Černý: Ptáci;
František Obhlídal: Ornitologická příručka;
František Balát: Klíč k určování našich ptáků v přírodě
Po dlouhé odmlce, kdy jsem se ornitologii nevěnoval, jsem se k ní vrátil ve společnosti manželky Pepka. Tehdy jsem jí pořídil Atlas ptáků České republiky od Hudce a Bergera. Ilustrace v ní byli krásné a textová část vynikající. Říkal jsem si, že by to mohl být vhodný určovací klíč Pepkovi do začátků. Netrvalo ale dlouho a já objevil birdwatcherskou klasiku a dokonce přeloženou do češtiny: Svensson, Grant – Ptáci Evropy, Severní Afriky a Blízkého východu (Svojtka, 2004). Její grafická část je prostě nepřekonatelná. Mít terénní příručku této kategorie už kdysi, tak by měla moje pozorování a hlavně určování ptáků v terénu úplně jinou kvalitu. Její překlad má sice mezery, ale díky precizním kresbám ji nosím prakticky neustále. Po několika letech ji mám poslepovanou a odřenou, ale nedám na ni dopustit.
Karel Hudec: Fauna ČR a SR – Ptáci 1, Ptáci 2/I, Ptáci 2/II, Ptáci 3/I a Ptáci 3/II
K těm novějším knihám pak patří Obecná ornitologie Zdeňka Veselovského (Academia, 2001) a v současnosti nejnovější a opravdu nádherný Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR od kolektivu autorů Šťastného, Bejčka a Hudce (Aventinum, 2006).
Krom této domácí literatury jsem objevil i zajímavá zahraniční tituly. Samozřejmě jsem si musel pořídit anglický originál Collins Bird Guide. Zároveň s ním jsem si nechal poslat z internetového obchodu Amazon první ze svazků Where to watch Birds …Nigela Wheatleye věnovaný ptákům Evropy a Ruska. Jde o jednoduše psanou příručku, ve které jsou uvedena ornitologicky zajímavá místa Evropy. Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, jak užitečnou může být, když nám v JV Francii pomohla najít na opuštěném letišti dropy malé.
Hudec a Berger: Atlas ptáků České republiky;
Svensson a Grant: Ptáci;
Zdeněk Veselovský: Obecná ornitologie;
Šťastný, Bejček, Hudec: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR;
Olsen, Larsson: Gulls of North America, Europe, and Asia
Pepíkovi jsem objednal vynikající klíč k určování racků Gulls of North America, Europe, and Asia Olsena a Larssona a další z řady Where to wacht birds … věnované Africe, Střední a Jižní Americe. Pro zajímavost si v nich překládám a myslím, že budou hlavním zdrojem informací uvedených na stránce věnované ptactvu ve světě.
Svensson a Grant: Birds of Europe;
Nigela Wheatley: Where to wacht birds …
