Když člověk delší dobu pozoruje ptáky, tak se mu občas podaří vidět druhy neobvyklé a pro naši přírodu vzácné. Pocítí pak potřebu zdokumentovat svá pozorování nejen poznámkou do deníku, ale třeba i fotografií. Jak se ale dostat k pozorovanému druhu na takovou vzdálenost, aby mohl pořídit jeho fotografii v takové kvalitě, aby na ní nebyla jen rozmazaná tečka v dáli?
Jednou možností je fotoaparát s dostatečně dlouhým sklem. Jenže takový objektiv s dlouhou ohniskovou vzdáleností představuje pro běžného milovníka přírody astronomickou finanční investici. Jinou možností je postavit si kryt a číhat. Stavět si ale kryt vysoko v korunách stromů či na plovoucích ostrůvcích, to vyžaduje hodně času a energie, zase jiné náročné vybavení a hlavně, fotografovaný objekt je přítomností fotografa rušen a může hnízdo se snůškou či mláďaty třeba i opustit. Daleko jednodušší metodou je využít k focení pozorovací stativový dalekohled, který stejně většina birdwatcherů, kteří to myslí se svým koníčkem vážně, běžně používá.
Přiložíme-li k okuláru dalekohledu objektiv digitálu tak, aby byli co nejblíže u sebe, pak je schopen fotoaparát zaostřit i přes dalekohled a získáme tak optickou soustavu s násobným zvětšením odpovídající objektivu s obrovskou ohniskovou vzdáleností. Fotoaparát můžeme k monokuláru připevnit pomocí adaptéru. Této metodě se říká digiscoping.
Nejdříve jsem zkoušel fotit digitálem Olympus C-4000 ZOOM přes dalekohled Yukon 100x. Předpokladem úspěšného snažení ale je, aby průměr čoček objektivu digitálu byl shodný nebo menší, než je průměr čoček okuláru dalekohledu. Můj Olympus tuto podmínku bohužel nesplňoval a snímky byly znehodnoceny velmi silnou vignetací (černou plochou kolem foceného objektu). Ani Yukon se příliš k digiscopingu nehodil. Obraz byl tmavý, žlutavý a u okrajů rozmazaný.
Rozdílná velikost vignetace při užití různého vybavení. První fotografie je pořízena přes Yukon 100x digitálem C-4000.
Obraz je velice nekvalitní, vignetace velká. Druhá fotografie je stejným foťákem přes ATS 80HD. Obraz je téměř ostrý, i když je digitál přidržován u okuláru jen ručně. Vignetace zůstává. Třetí fotografie je pořízena Canonem A95 přes ATS 80HD s využitím DCA adaptéru. Obraz je ostrý, vignetace žádná. |
Dvě možné sestavy pro digiscoping
| Vlevo sestava Yukon 100x a Olympus C-4000Z s adaptérem, vpravo Swarovski ATS 80HD a Canon Powershot A95 s adaptérem DCA a konvertorem LA-DC52D. |
| Detaily uchycení digitálů k tělům dalekohledů pomocí různých adaptérů. |
U foťáku jsem zůstal, ale nahradil jsem monokulár modelem ATS 80HD firmy Swarovski. Jde o teleskop s vynikající ostrostí obrazu, který je pro digiscoping nejvhodnější. Co se týče této součásti mé výzbroje, tak v podstatě nic lepšího pořídit už nemůžu. Vignetace se sice zmenšila a fotky byly ostřejší, ale přesto nešlo získat fotku, která by byla kompletně bez vignetace.
Dalším krokem, který jsem učinil, byla koupě nového digitálu. Jde o Canon PowerShot A95, který je rozměry objektivu pro focení přes dalekohled téměř tak vhodný, jako v tomto oboru legendární Nikon CoolPix 4500, který se už nevyrábí.
Následovala koupě adaptéru Swarovski DCA, čímž vznikla nová sestava, kterou jsem časem ještě doplnil o amatérsky vyrobenou drátěnou spoušť.
| Detaily podomácku vyrobené drátěné spouště z obyčejného školního pravítka. |
No a s touto sestavou jsem se přes rok učil pracovat, než jsem se rozhodnul pro další pokus. Tento pokus musel logicky přijít, když jsem přešel na digitální zrcadlovku Canon EOS 350D. Nedalo mi, abych ji nezkusil také v kombinaci se stativovým dalekohledem. Aby byla dostatečně lehká, koupil jsem k ní kratičký objektiv EF 50 mm f/1.8 II s průměrem závitu na filtr 52 mm. Tím pádem šel objektiv přišroubovat k adaptéru DCA, který jsem používal i dříve. Při přepočtu na digitál má tento objektiv ohniskovou vzdálenost 80 mm (50 mm x 1.6), což při 20-ti násobném zvětšení u dalekohledu (minimální) dává optickou soustavu o výsledné ohniskové vzdálenosti 1600 mm!
Další sestava pro digiscoping
| Další z možných sestav pro digiscoping s využitím digitální zrcadlovky Canon EOS 350D a monokuláru Swarovski ATS 80HD. |
| Dvě fotografie ilustrující možnosti vzniklé sestavy. Vlevo nápis na vzdálené budově focený objektivem o ohniskové vzdálenosti 80 mm a na pravé fotografii ten stejný nápis focený sestavou o ohniskové vzdálenosti 1600 mm. |
Dobrý večer,
chtěl bych se Vás zeptat ohledně digiscopingu s fullframe zrcadlovkou Pentax K1 Mark 2. Přemýšlím o investici do monokuláru, přes který by se dalo touto zrcadlovkou fotit. Nejedná se mi o dokumentační snímky, ale rád bych dělal snímky ptactva, které by byly vhodné k publikaci. Můj dotaz se týká Vašich zkušeností s digiscopingem, zda byste mi mohl poradit, který monokulár by se pro tento účel hodil. Osobně mě zaujal monokulár Dorr Danubia 20 – 65*100, který má již v těle zabudovaný závit na T2 kroužek, ale vzhledem k tomu, že nemám v tomto oboru zkušenosti, spíš se zajímám o fotoaparáty a objektivy, tak nevím, zda by byl tento monokulár vhodný.
Za Vaší odpověď a rady Vám předem děkuji.
S pozdravem Lukáš Voháňka.
Pěkný den, Lukáši. Omlouvám se, ale článek o digiscopingu, pod kterým jste nechal komentář, je téměř 20 let starý. Od té doby jsem digiscoping nezkoušel, protože jsem ho vyhodnotil jako pro mě slepou kolej. Aby snímky, které touto metodou pořídíte měly kvalitu k publikování, musíte pořídit opravdu kvalitní stativový dalekohled a většinou se stejně k fotografovanému objektu musíte přiblížit co nejvíce. Myslím, že snímky podobné kvality pořídíte mnohem jednodušeji nějakým ultrazoomem – nejlepší je asi Nikon Coolpix P1000. Možná digiscoping pokročil dále, ale o tom bohužel nemám přehled. Zkuste pohledat zahraniční diskusní fóra, určitě zjistíte více užitečnějších informací, než na tomto webu. Mějte se. d.