birdwatcher.cz

BARTHEL P. & DOUGALIS P., 2011: Ptáci Evropy. Určovací atlas. Nakladatelství Ševčík.

„Ptačích“ terénních určovacích příruček se v posledních letech objevila v regálech našich knihkupectví celá řada. Některé jsou fotografické, jiné kreslené, další kombinují v různé kvalitě obojí. Z valné většiny se jedná o překlady zahraničních autorů, které zdaleka nepostihují všechny druhy, se kterými se v naší přírodě můžeme setkat a navíc je znát, že jsou přece jen psány s ohledem ke specifikům země autorova původu. Existují ovšem výjimky, o kterých by měl zájemce o naše ptactvo vědět. Jednou z nich je drobná knížečka ve žlutočerveném obalu, kterou vydalo v letošním roce Nakladatelství Ševčík pod názvem Ptáci Evropy.

Poslední ryze české dílko hodící se k nošení do terénu s názvem Atlas ptáků České a Slovenské republiky [1] domácích autorů Karla Hudce a Jana Dungela, vyšlo v roce 2001. Po deseti letech od vydání této zvláště pro začátečníky velice vhodné publikace je tu tedy další „určovací atlas“ sice německých autorů Petera H. Barthela a Paschalise Dougalise, ale s překladem a místy nezanedbatelným vnosem jednoho z autorů předchozí publikace, Karla Hudce. Tato kniha vychází z německého bestselleru „Was fliegt denn da?“, který se vzhledem ke svému zpracování a popularitě dočkal v Německu již 30. vydání a ve stále aktualizované podobě slouží evropským ornitologům již od 40. let 20. století. Poslední vydání originálu spadá do roku 2008, kdy bylo upraveno uspořádání příručky vzhledem k novým trendům v systematice, byl přepracován text i ilustrace.

Jak už název napovídá, tak jsou v knize zahrnuty všechny ptačí druhy, které hnízdí, protahují nebo se vzácně objeví v Evropě. Východní hranice dané oblasti prochází Ruskem přibližně po linii od poloostrova Kola, přes Moskvu k Černému moři. Druhy vyskytující se navíc na Uralu, Kavkazu a v Malé Asii v tomto atlase nenajdeme stejně jako některé druhy Středního východu a severní Afriky, které se nevyskytují v Evropě. Obsah knihy se tím zbytečně nezvětší a publikace zůstává se svými 190 stranami stále velice útlým a vhodným doplňkem naší terénní výbavy. Navíc se nestává nepřehlednou pro začínající ornitology a milovníky ptactva.

Úvodní kapitoly se týkají výstroje určené k pozorování ptáků, topografie ptačího těla včetně přehledných náčrtků, dále je tu popis ptačích šatů s poznámkami k průběhu pelichání a základní informace k hlasovým projevům, způsobu života a rozmnožování opeřenců. V další kapitole je systematicky uveden stručný popis řádů a čeledí ptáků uvedených podrobněji v dalším textu. Po vysvětlivkách k určovacím částem následuje hlavní část knihy, kterou jsou barevné tabule s vyobrazením jednotlivých druhů, ke kterým je na protější straně uveden jednoduchý a přitom obsažný popis včetně mapky hnízdního rozšíření, ze které je patrné, ve které oblasti daný druh hnízdí, kde zimuje a kudy táhne. Barevných ilustrací je v publikaci 1 700, vzhledem k formátu knihy (13,3×19,2 cm) jsou přehledné, názorné, dostatečně velké a hlavně kvalitní. Doplněny jsou řadou šipek (čárek) které upozorňují na typické znaky charakteristické pro jednotlivé druhy. U bahňáků, dravců nebo kachen jsou navíc vloženy další dvojstrany zachycující zmíněné druhy v letu. Lze je mezi sebou snadno porovnat a opět si osvěžit šipkami zdůrazněné určovací znaky.

Na rozdíl od terénních příruček staršího data vydání je v publikaci Ptáci Evropy samozřejmostí jiné řazení taxonů vzhledem ke změnám v systematice. To se projevilo už i v novém vydání populárního „Svenssona“ [2], kdy kniha začíná vývojově staršími řády, tedy labutěmi, husami a kachnami a následují potáplice, potápky, mořské druhy ptáků, které byly dříve na začátku. „Svensson“ je ale konzervativnější a v některých případech se stále drží tradičního pojetí stále se vyvíjející systematiky. Publikace Ptáci Evropy jde o trochu dále. Překvapivě tu nalezneme zcela nové druhy, které jsou ve starších knihách chápány ještě jako poddruhy. Příkladem může být racek tundrový Larus heuglini nebo všechny bývalé ssp. konipasa lučního, kdy nás na str. 154 překvapí druhy jako např. konipas černohlavý Motacilla feldegg, konipas tundrový M. thunbergi, konipas žlutolící M. flavissima atd.

Autoři Ptáků Evropy, Peter H. Barthel a Paschalis Dougalis, jednoduše opustili strategii přešlapování na místě a vyčkávání a knihu uspořádali v souladu s posledními závěry změn v taxonomii ptáků využívající nové genetické metody. Tyto závěry mohou být sice vratné, ale proč lpět na starých normách, které už jsou dlouhé roky překonané. Překladatel Karel Hudec byl v tomto případě nucen pružně zareagovat a zvolit co nejvýstižněji české názvy nově „vzniklých“ druhů, protože platné české názvosloví [3] pocházející z roku 2003 už dávno nereflektuje poslední změny v taxonomii ptáků a vzhledem k rychlosti těchto změn spokojeně ustrnulo kdesi v době kamenné. Dlužno podotknout, že překladatelem nově zvolené pojmenování druhů vychází z doporučeného slovenského názvosloví ptáků světa [4], které spatřilo ve zcela moderní podobě světlo světa začátkem loňského roku (dočkáme si i my něčeho podobného?).

Ukázka z publikace Ptáci Evropy autorů Petera H. Barthela a Paschalise Dougalise.

Závěr knihy patří hlasovým projevům ptáků rozděleným podle prostředí jejich výskytu a roční doby. Najdeme tu ptačí hlasy zahrad, parků a lesa v zimě, v době od března do půli dubna, od dubna do června atd., pak hlasy polí a luk, hor, bažin a rákosin, ale i hlasy z hromadných nocovišť, bahnitých pláží či hlasové projevy za nočního tahu. Na samém konci jsou pak odkazy na další literaturu, internetové stránky a ornitologické organizace.

Nevím, co bych měl publikaci Ptáci Evropy autorů Petera H. Barthela a Paschalise Dougalise vytknout. Hnidopich by určitě něco našel, ale mě se líbí. Je skladná, přehledná, obsažná a plná názorných ilustrací, které doplňuje bezchybný překlad Karla Hudce. Na své si v ní přijdou amatéři, kteří se v ní neztratí, ale i ti, kteří se ptáky už nějaký ten pátek zabývají. Vzhledem ke zpracování a k faktu, že se vám vejde do kapsy kalhot a že Vás bezchybně může provázet na všech Vašich cestách Evropou, mi nezbývá, než ji doporučit.

Zájemci si mohou publikaci objednat přímo na stránkách Nakladatelství Ševčík.


Literatura

[1] HUDEC K.& DUNGEL J., 2001: Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia. Praha.
[2] SVENSSON L., ZETTESTRÖM D.& MULLARNEY K., 2010: Birds of Europe – Second Edition. Princeton University Press.
[3] HUDEC K., ČAPEK M., HANÁK F., KLIMEŠ J. et PAVÍZA R., 2003: Soustava a české názvosloví ptáků světa. – Muzeum Komenského, Přerov.
[4] KOVALIK P., PAČENOVSKÝ S. & TOPERCER J., 2010: Odporúčané slovenské názvoslovie vtákov sveta. SOS/BirdLife Slovensko, www.vtaky.sk

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *