birdwatcher.cz

Dobře utajená Meopta

Když mi vloni krátce po sobě již podruhé z nevysvětlitelných příčin vypověděl službu můj dlouholetý parťák na cestách, binokulár Carl Zeiss Jena Dekarem 10×50, rozhodnul jsem se, že je čas pořídit si náhradu a staříka dát na zasloužilý odpočinek do poličky pro vysloužilce. Tipů na jeho následovníka jsem měl několik. Byl mezi nimi i jeden dlouholetý favorit…

Se stařičkým Dekaremem jsem měl potíže už několikrát v minulosti. Hned po jeho koupi jsem s ním v neopatrnosti ťuknul, což mělo za následek posunutí vnitřních hranolů, které nebyly příliš dobře fixovány. Následovala oprava, později ještě jedna a pak dlouhá léta spokojeného používání. Týdny, kdy jsem měl dalekohled na opravě, jsem si vždy připadal jako bez očí. Před šesti lety mi opět stařík spadnul v Norsku na asfalt silnice. Od té doby se stal náladový, občas nešel zcela doostřit, ale já se ho nechtěl vzdát. Opravil mi ho jistý pan Polanský z Jaroměře. Za necelé dva roky mu ale znovu bez zjevných příčin přestala fungovat dioptrická korekce. Tou dobou už měla Pepe vynikající Eschenbach Farlux Selector/D 8×42 a tak jsem s koupí nového dalekohledu nemusel spěchat a půjčoval jsem si „kukohled“ její.

Zvyklý jsem byl na 10-ti násobné zvětšení a i když jsem shledal, že „osmička“ může být v terénu zcela dostatečná, rozhodl jsem se hledat opět „desítku“. Zvyk je železná košile a protože se pohybuji kolem rybníků a někdy (ale výjimečně) se mi nechce nosit stativák, tak mi větší zvětšení připadalo vhodnější. Navíc „osmičku“ si můžu kdykoli půjčit od manželky. Stejně tak jsem měl představu o průměru objektivu. Namísto moderního a oblíbeného průměru 42 mm jsem chtěl opět sáhnout po mírně archaickém průměru 50 mm. Chtě nechtě musí být z logiky věci a díky fyzikálním zákonům dalekohled s větším průměrem objektivu světelnější. Dalším mým požadavkem byla lineární konstrukce dalekohledu bez užití porro hranolů. Ověřil jsem si, že je dalekohled této konstrukce kompaktnější a dobře se nosí. Cílem měl být tedy lineární dalekohled s parametry 10×50 a pokud se zaměříte na ověřené značky za rozumnou cenu, pak se vám možnost výběru zúží na několik málo kvalitních modelů.

Pro mě to nakonec byly jen modely dva: Vortex Razor 10×50 a Meopta Meostar B1 10×50. U Vortexu jsem měl ověřeno, že se jedná o kvalitní optiku a byla mi velice sympatická konstrukce dvou oddělených tubusů známá u moderních binokulárů firmy Swarovski. Na druhou stranu šlo o výrobek zámořský, který jsem na našem trhu nenašel a tudíž by jeho cena zbytněla zaplacením daní a cla. Meopta je naopak firma domácí, v případě nutnosti by se snadno dala uplatnit záruka a navíc se jednalo o dalekohled, který jsem si osobně před několika lety vyzkoušel a byl jsem z něho nadšený.

Dva favorité: Vortex Razor 10×50 a Meopta Meostar B1 10×50.

Vadou na kráse Meopty byla poněkud vyšší cena. Dost dobře nechápu politiku Meopty, ale některé internetové obchody (a to nejen v zahraničí) nabízejí výrobky této firmy podstatně levněji, než samotná firemní prodejna v Přerově. S reklamou na dalekohledy od Meopty se také moc nesetkáme, alespoň ne na našem trhu. Přesto se jedná o prvotřídní optiku srovnatelnou s renomovanými značkami typu Swarovski nebo Zeiss. Když se porozhlédnete po internetových diskusních fórech, zjistíte, že Meopta je tajným favoritem mnohých ornitologů a odborníků přes optiku. Svědčí o tom i nedávné vítězství modelu Meopta Meostar 10×42 HD v hodnocení serveru OutdoorLife, který zvítězil nad modely od firem Swarovski, Leica, Zeiss a dalších.

Další brouzdání po internetu se zase vyplatilo. Stejně jako u neuvěřitelného cenového rozpětí značky Eschenbach, o které jsem psal dříve, bylo možné nalézt ten stejný model firmy Meopta od cca 17 po 26 tisíc Kč (později se ty nejnižší ceny vytratily a nyní začíná model Meostar B1 10×50 téměř na 19 tisících Kč). Několik dní po objednání jsem ho měl doma. Můj dlouholetý favorit si mě přece jen našel a nyní je stálou součástí mé výzbroje do terénu. Stejně je to ale zvláštní. Výrobce tak kvalitní optiky se na našem trhu podle mého chová velice zdrženlivě, o novinkách z jeho produkce se dozvíte jen cíleným hledáním na jeho webových stránkách a cenové zvýhodnění domácího trhu na úkor zahraničí v podstatě neexistuje. Proto se mnohým ornitologům a birdwatcherům pohupují kolem krku dalekohledy cizích značek, které přitom mnohdy nedosahují kvality domácí provenience. Řekl bych, že je to škoda.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *